Skladatelé

Krejčí Iša

10.7.1904—6.3.1968

Životopisná data

Hudební skladatel a dirigent Iša Krejčí se narodil v rodině s bohatým kulturním zázemím, jeho otec byl známý pražský filozof František Krejší. Vystudoval historii a muzikologii na Karlově univerzitě a současně klavír u A. Šímy a skladbu u K.B. Jiráka na Pražské konzervatoři. Navštěvoval také mistrovskou třídu této školy, kde studoval skladbu u V. Nováka a dirigování u V. Talicha. Poté, co získal zkušenosti coby dirigent ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (1928 - 32) a v Národním divadle v Praze (1933 do 34), Krejčí působil jako zvukový režisér v Československém rozhlase (1934 - 45) a dirigent Orchestrálního sdružení v Praze (1936 - 45). V následujících letech byl zaměstnán jako šéf opery v Olomouci, od roku 1958 byl dramaturgem opery Národního divadla v Praze. V sezóně 1964/65 byl šéfem opery v Českých Budějovicích. Jeho dramaturgie se vyznačovala úspěšným uváděním novinek..
Přestože Išu Krejčího lze popsat jako skromného, dalo by se dokonce říci až plachého člověka, který se nikdy nepokusil veřejně prosazovat svá vlastní díla, jeho hudba si získala značnou oblibu, hlavně díky své nesporné umělecké kvalitě.
Co se týče Krejčího jako kompozičního typu, od počátku jeho skladatelské dráhy bylo slyšet, že vycházel z mozartovského stylu, jehož harmonie obohacoval moderně znějícími disonancemi. Jeho melodika je zkratkovitá a jednoduchá, ale vždy velice výrazná a často s vtipem připomínající lidovou hudebnost. K jeho nejúspěšnějším opusům patří opera Pozdvižení v Efesu, symfonie, Serenáda pro orchestr a některá další orchestrální díla z padesátých let, stejně jako řada komorních skladeb, mezi nimiž patří k hráčsky i posluchačsky nejvděčnějším Kasace pro flétnu, klarioet, trubku a fagot, kterou napsal ve svých skladatelských počátcích. 

Dílo

VÝBĚR ZE SKLADEB

Jevištní díla

Malý balet, na námět \"Pantomimy\" Vítězslava Nezvala, též jako skladba pro komorní orchestr (1926), Pa, o Pa 13\'
Pozdvižení v Efesu. Opera buffa na libreto Josefa Bachtíka podle Shakespearovy Komedie omylů (1939-43), Su, DILIA, o SU (výňatky)
Antigona. Scénická kantáta podle Sofoklovy tragédie (1933, přepracována 1959 - 62)
Temno. Operní scény podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska (1944, instrumentace 1951 - 52), ČRo

Orchestrální skladby

Symfonietta - divertimento (1929), ČRo 14\'
Suita z hudby ke komické opeře (1933), ČRo 5\'
Suita pro orchestr ( 1939 - 40), ČHF 19\'
20 variací na vlastní téma ve slohu národní písně (1946-47), Su 21\'
14 variací na píseň Dobrú noc \"Nénie za zesnulou choť\" (1951-52), SNKLHU 23\'
Serenáda pro orchestr (1948 - 50), ČHF, o Su, Pa 18\'
1. symfonie in D ( 1954 - 55), SNKLHU, o Pa
2. symfonie in Cis ( 1956 - 57), SNKLHU, o Su, Pa
3. symfonie in D (1961 - 63), ČHF, o Pa 17\'
4. symfonie (1966), Pa, o Pa 18\'
Malá suita pro smyčce (1967), ČHF, o Pa 14\'
Virvat Rossini. Koncertní předehra (1967), ČHF, o Pa, o SU 4\'

Koncertantní skladby

Concertino pro klavír s doprovodem dechových nástrojů (1935), ČRo 13\'
Concertino pro housle s doprovodem dechových nástrojů (1936), ČRo 14\'
Concertino pro violoncello a orchestr (1939 - 40), Pa 15\'

Komorní skladby

Divertimento (Kasace) pro flétnu, klarinet, trubku a fagot (1925), HMUB, o Su 5\'
Sonatina pro klarinet a klavír (1929 - 30), Pa
Trio - divertimento pro hoboj, klarinet a fagot (1935), ČHF, o Su
Trio pro klarinet, kontrabas a klavír (1936), Pa, ČHF 10\'
Malá smuteční hudba pro alt, violu, violoncello, kontrabas a klavír na texty žalmů a básně Staré ženy F. Halase (1933, přeprac. 1936) 19\'
Divertimento pro nonet (1937), Pa, ČHF, o Pa, Su 11\'
Tre scherzini per pianoforte (1935), podle původního znění skladby pro flétnu a klavír z roku 1945, Su 10\'

 

Literatura

Václav Holzknecht: Iša Krejčí, Praha 1976

Inzerce