Skladatelé

Krček Jaroslav

22.4.1939—

Životopisná data

Jaroslav Krček absolvoval pedagogické oddělení Hudební školy B. Jeremiáše v Č. Budějovicích a Státní konzervatoř v Praze (1962), kde byl žákem prof. Miloslava Kabeláče (skladba) a prof. Bohumíra Lišky (dirigování). Svou profesionální dráhu zahájil jako dirigent a hudební režisér, nejprve v Československém rozhlase v Plzni, později ve vydavatelství Supraphon. Od roku 1975 se výhradně věnuje skladbě a interpretační činnosti. Je spoluzakladatelem hudebně-tanečního, průkopnického souboru Chorea Bohemica (1967), v jehož rámci vznikla - původně jako jako jeho hudební, tj. instrumentální a pěvecká složka - Musica Bohemica. Ta se profesionalizovala v roce 1975 a od začátku 80. let působila samostatně pod uměleckým vedením Jaroslava Krčka v rámci Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (do r. 1993). V průběhu 90. let se činnost souboru plně osamostatnila a Musica Bohemica pod Krčkovým vedením se stala zárukou špičkové kvality. Jako uznávaný autor, interpret, dirigent i hudební režisér J. Krček spolupracuje i s dalšími orchestry, kom. soubory, předními pražskými scénami a nahrávacími společnostmi.

Jaroslava Krčka nelze jen tak jednoduše zařadit do některé z připravených přihrádek podle jeho st­lové orientace, opatřit ho nálepkou "tradicionalista" či "experimentátor`; nebo jej klasifikovat jako autora dramatického, či symfonika, nebo skladatele převážně vokálního. Jaroslav Krček se dotýká všech těchto oblastí, o nichž jsme se zmínili, a přidává k nim ještě další a další. Je dnes osobností zcela vyhraněnou, u níž se stýkají a prolínaji sféry u jíných autorů těžko slučitelné. Od studijních let se zajímá o folklor a spolu s ním i o anonymní hudební projevy v historiičeské kultury, jako jsou staré duchovni písně, skladby z renesančních a barokních kancionálů, vánoční koledy atp. To je hudební odvětví, jemuž dokonale rozumí a k němuž má i vřelý citový vztah. Odtud také nespočetné úpravy lidových písní z dob jeho působností v plzeňském rozhlase a ovšem i přečetné stylizace nikoliv už pro folkloristické soubory, nýbrž pro vlastní ansámbl Musica Bohemica. Tyto adaptace lidových předloh mají už zcela osobitý ráz a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm umělecké stylizace. Všechna tato činnost Jaroslava Krčka směřuje k tomu, aby probudil ve svých posluchačích náklonnost k lidové a historické anonymní hudbě. Proto se ji snaží podávat živě, bez akademické strnulosti, ale se spontánností, která k tomuto umění patří, a současně předkládá svému publiku umělecky vytříbený projev, který snese nejvyšší kritická měřítka.

Souběžně s tímto vyhraněným historicko-folklorním zájmem probíhá i druhá linie jeho tvorby: vlastní kompoziční práce na poli symfonickém, komorním a vokálním. Také v této sféře má Jaroslav Krček vyhraněné názory, nepodléhající módě. Nikdy nevyznával žádnou ortodoxní uměleckou víru, nedal se svazovat předem určenými pravidly a nepodléhal diktátu všemožných skladebných technik, které se v šedesátých letech vyrojily po letech zákazů jako nová spása hudby. Zato vždy usiloval o to, aby jeho hudba byla ozdobou života, aby přinášela uspokojení a duchovní povznesení, aby posluchače zaujala a on ji přijal. Na konzervatoři byl žákem prof. Kabeláče, prošel jeho vlivem, ale nikdy se nestal jeho epigonem. Jeho hudební svět má své kvality, řídí se vlastními představami. Podobně jako Miloslav Kabeláč, snaží se i on ve své symfonické tvorbě o nevšední, ale zároveň zbytečně nekomplikovaná umělecká sdělení. Na skladatelské přehlídce soudobé orchestrální tvorby "Pražské premiéry 2005" zaznělo jeho závažné, vokálně orchestrální dílo Symfonie č. 4 "Desiderata", v únoru 2010 byla symfonický orchestrem hl. m. Prahy FOK (dir. Jiří Kout) ve světové premiéře uvedena další skladatelova Symfonie "Renesanční".

Ocenění

Mezinárodní soutěž opery a baletu, Ženeva 1971, 2. cena v kategorii balet za Nevěstku Raab
Prix de musique folklorique de Radio Bratislava, řada ocenění za úpravy lidových písní a tanců v této mezinárodní rozhlasové soutěž

Dílo

Orchestrální a vokálně symfonické skladby

Tři tanečni etudy, pro velký orchestr (1961) 9'
Tři jazzové etudy, pro velký orchestr (1962) 10'
Fanfáry pro dechový orchestr (1965)
Variace pro symfonický orchestr (1965), ČRo Plzeň 14'
Husarská balada pro orchestr (1967), ČRo Plzeň 16'
Hudba pro orchestr (1970), ČRo Praha 18'
I. symfonie (1974), o Su 23'
Ad radicibus. Suita pro symfonický orchestr na motivy nejstarších českých pisní (1982) 25'
Tři tance ve starém slohu pro smyčcový orchestr a bicí (1983) Pa 15'
II. symfonie pro tenor, smíšený sbor a symfonický orchestr na latinské znění starých koptských rukopisů (1983, komorní verze 1985), CD PA 28'
Árie pro smyčcový orchestr (1986)
III. symfonie "Jan Ámos" pro symfonický orchestr, recitátora a smíšený sbor, text Zd. Barborka podle J. A. Komenského (1990) 60'
IV. symfonie "Desiderata" pro komorní orchestr a sólo mezzosoprán na anonymní slova ze 17. století (2000), CD ArcoDiva 23'
V. symfonie "Renesenanční" pro symfonický orchestr (2007)

Komorní skladby

Klavírní kvartet, pro dvoje housle, violu a klavír (1965) , ČRo Plzeň 15'
Hudba pro violu a klavir (1968) 10'
Hudba pro violu, fagot a klavír (1977) ČHF 12'
Suita semplice, pro flétnu, pikolu, hoboj, Es klarinet, fagot, sólový zpěv bez textu, 2 housle, violu, violoncello, kontrabas, harfu a tarrogato (1979) o Su 23'
Hudba pro trio - hoboj, klarinet, fagot (1985) 10'
Barokní suita pro hoboj, housle, violoncello, kontrabas a cembalo (1989) 10'
Musica per Musica Bohemica, pro komorní soubor (1990) 9'
Čtyři renesanční miniatury pro flétnu, klarinet a klavír /též verze pro flétnu, housle, violoncello a klavír/ (1996)
Trio pro hoboj, violoncello a klavír (1998) 10'
Čtyři drobnosti pro kytaru, hoboj, flétnu a violoncello (2003) 

Nástrojové koncerty

Lento a Allegro. Concerto grosso pro dvě flétny a smyčce (1961) 12'
Koncert pro housle a orchestr (1979), ČHF, o Su 15'
Koncert pro hoboj, harfu a komorní orchestr (1980), o Su 10' 

Kantáty a melodramy

Závěje. Skladba pro recitátora, flétnu, housle, klavir a komorní orchestr, text Jindřich Pecka (1961), ČRo Plzeň 13'
Specta et audi. Skladba pro alt, dívčí sbor a orchestr na slova Sapfo a Zd. Barborky (1967), ČRo Plzeň 13'
Radujme se, veselme se. Český rok v poezii lidových říkadel a písní pro sóla, sbor a komorní orchestr (1979), ČRo Praha, o Su 46'
Testamenti. Vokálně instrumentální suita na slova latinských sentencí pro soprán, tenor a komorní orchestr (1984), CD PA 17'
O lux mundi. Kantáta pro tenor sólo, ženský sbor a dva komorní soubory na slova J. A. Komenského (1985), o Su, CD PRIMUS 15'
Balady pro sóla, smíšený sbor a komorní orchestr (1986) 60'
Ne tempori crederis. Kantáta pro komorní smíšený sbor a orchestr na výroky řeckých mudrců v latinském překladu Erasma Rotterdamského /1. verze,1987; 2. verze, 1988) 16'
Vánoční mše pro sóla, sbor a komorní orchestr (1990), CD PA 21'
Česká mše pro sóla, sbor a komorní orchestr (1991), CD PRIMUS 20'
Mše č. 4 "Latinská" pro orchestr, sm. sbor a sólo soprán (1996)
Lidová vánoční mše [Mše č. 6] pro soprán, tenor, sbor a komorní orchestr (2001) 21

Sbory

Variace na jedno slovo pro smíšený sbor (1961) 4'
Slavíčkové a bubenik. Skladba na lidovou poezii pro smíšený sbor a bicí nástroje (1968) 10'
Písničky s vozembouchem aneb Variace na téma písně "Já jsem zeman" pro dětský sbor a vozembouch (1969), SU 8'
Blábolinky pro dětský sbor, flétnu, vibrafon a bicí nástroje (1971)
Říkadla pro dětský sbor, violu, harfu, smyčce, dudy a bicí nástroje (1975)
Hej, radost má. Suita na lidovou poezii pro dětský sbor a klavír (1986) 10'
Hádej, hádej. Suita pro dětský sbor a komorní orchestr, text J. Pecka (1986) 8'

Ostatní vokální skladby

Kolibačky. Suita pro soprán, dívčí sbor a komorní soubor, text J. Pecka ( 1960 ), ČRo Plzeň 12'
Jarní deště. Pět písní pro baryton a komorní soubor na text J. Pecka (1961), ČRo Plzeň 10'
Písně o vojně I, pro sólový zpěv a komorní soubor (flétna, pikola, hoboj, klarinet, fagot, bicí, harfu, 2 housle, kontrabas a tarrogato) (1966 ), o SU 12'
Amore. Čtyři skladby pro flétnu, soprán a harfu, bez textu (1967)
Concerto e gioco, pro violu, harfu, klarinet a soprán, bez textu (1968), o SU 10'
Sonáty slavíčkové, jichžto ve svém zpěvu užívá. Skladba pro soprán, flétnu a harfu na barokní text Jana Kořínka (1975) 7'
Písně o vojně I, II, pro sólový zpěv a komorní soubor (1975), o SU 13'
10 lidových písní, pro zpěv a klavir (1976), SU 20'
Maiestas Carolina, cyklus písní k poctě Karla IV. na texty J. Pecky (1977)
Nad kolébkou. Tři ukolébavky pro soprán a komorní soubor, text:J. Pecka (1986) 6'
Tři zpěvy o lásce pro tenor a komorní soubor na biblický text (1986) CD PA 8'

Hudobně dramatické skladby

Nevěstka Raab. Elektronická opera na libreto Zdeňka Barborky (1971), ČRo Plzeň, o PA 54'
Rozmluvy s časem. Koncert pro dva hlasy a pět nástrojů, text J. Pecka (1977), ČRo Plzeň 70'
Žákovské vigilie. Taneční freska na motivy středověké žákovské poezie. Libreto Alena Skálová, textové úpravy J. Pecka (1979) 20'
Loď bláznů. Scénická suita na motivy stejnojmenného díla Sebastiana Branta z roku 1494. Libreto Alena Skálová (1984) 25'
Z kamení chléb. Duchovní opera pro symfonický orch., sbor, tenor a mezzosoprán na vlastní libreto (2003), CD ArcoDiva, P 2009 37'
Ve stínu kříže. Komorní opera o dvou dějstvích. Libreto Josef Novotný (2005)
Romance o Ječmínkovi. Celovečerní balet pro velký symf. orchestr. Libreto V. Nezval - Jindřich Pecka (2006)

 

 

 

 

 

Inzerce