Skladatelé

Životopisná data

Skladbu studoval ve druhé polovině 70. let na brněnské Janáčkově akademii můzických umění (ve třídě Aloise Piňose). Vedle toho byl soukromým žákem Marka Kopelenta (1971- 1979). V letech 1980-1988 učil teoretické předměty na Pedagogické fakultě University Karlovy v Praze. V roce 1989 krátce působil jako notový redaktor v nakladatelství Panton. Od roku 1989 do roku 1996 žil na volné noze. Od října 1996 do června 2004 byl šéfem plzeňské opery, poté opět jako volně tvořící skladatel, dirigent a spisovatel. Od sezńony 2011/2012 je šéfem orchestru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni a od sezóny 2013/2014 je uměleckým ředitelem oper ND a SO.
Jako skladatel pracoval Kofroň od začátku 70. let. Tehdy vycházel z konceptualismu (např. komposice ohledávající mezní sluchové zkušenosti, možnosti pohybu zvuku v prostoru apod.). Po roce 1975 se Kofroň obrátil k primitivní diatonice a hudebnímu sentimentu (zabýval se mj. dílem I. O. Dunajevského). Po roce 1983 - pod vlivem hermetické filosofie Aleistera Crowleyho - vzniklo několik rituálních kompozic. Od 1989 se tento myšlenkový základ projevuje v proměně dříve nostalgického pojetí hudby v hudbu agresivní, hudbu nepracující s tradičními hudebními parametry, ale pouze s "energií" zvuku, hry a hráčů.

Po roce 1993 se Kofroň intensivně zabýval grafickými partiturami a koncepty (realisoval grafické partitury Anestise Logothetise, Miroslava Ponce, Milana Grygara, Milana Knížáka, v roce 2012 realizoval na CD grafické partitury Milana Adamčiaka). Po roce 2000 připravil několik úprav skladeb alternativního rocku: Petr Křečan - Kilhets (1998), Filip Topol (2000), Blixa Bargeld (2000), The Plastic People of the Universe (Ladislav Klíma - Aj obešel já polí pět, 2002, Pašije, 2004), Brian Eno (2003), MCH Band a Agon ORCHESTRA (2005), DG 307 a Agon ORCHESTRA (2006), David Koller a AGON ORCHESTRA (2012).

Po dosažení 50. roku věku obrací se Kofroň stále více k podivnému popu a rocku - muzikál Magická flétna (Městské divadlo Stanislava Moši, Brno 2006, cena Alfréda Radoka 2006), opera Mai 68 (koprodukce ND Brno a ND Praha, 2008) - a big-bandovému quasijazzu (Symfonie Titan, 2005, Magor, 2008, Imaginární symfonie, 2012).

SEMINÁŘE - OCENĚNÍ - OBJEDNÁVKY

Kofroň se zúčastnil několika komposičních seminářů (Boswil 1978, 1980, 1982, Darmstadt 1982, 1988). Získal několik ocenění ve skladatelských soutěžích (IGNM Bonn 1977, Boswil 1978, 1980, G. B. Viotti Vercelli 1982, CISM Luxembourg 1982, Jirkov 1987, Jihlava 1987). Řada skladeb vznikla na objednávku institucí jako Nadace Leoše Janáčka Praha (Zlaté kapradí, 1991), Deutschlandfunk Köln (Enhexe, 1991, Big Dipper, 1998), The South Bank Centre London (The Fire is Mine, 1993), Internationale Tage für Neue Blockflötenmusik Winterthur (O. T. M., 1993), Stiftung Alypios München (Die stille Nacht, 1993), Bang on a Can New York (IG-D, 1996), Festival hudby výjimečných délek Praha (H-R-S, 1997).

DIRIGENTSKÁ a ORGANIZAČNÍ ČINNOST

V roce 1983 založil Kofroň spolu s dalšími skladateli - Miroslavem Pudlákem a Martinem Smolkou - Agon ORCHESTRA, soubor věnující se výhradně současné vážné hudbě navazující na linii "Nové hudby", tento soubor existuje dodnes. Od začátku 90. let je Kofroň spojen se souborem také jako dirigent a dramaturg. Podílel se na přípravě a řídil několik tématických koncertních řad: Antologie světové avantgardy (1991/92), Počátky české Nové hudby (1993), Alternativa - skladby výtvarníků a rockerů (1993), Mikrointervalová hudba (1993), Počátky dodekafonie (1993), Grafické partitury a koncepty (1994), Newyorská downtownmusic (1996, 1997, 2000, 2001), Iannis Xenakis (1998), New Rock - Heiner Goebbels (1999), John Adams (2000), Frank Zappa (2000, 2003), Mladí čeští skladatelé (2000, 2003), Conlon Nancarrow (2001), Michal Nejtek (2002), E. F. Burian (2004), Michal Nejtek/The Plastic People of the Universe - Vlaková opera (2007), Magorova Summa - zhudebněné texty Ivana Martina Jirouse (2008)

Po celou dobu se věnoval české Nové hudbě (Marek Kopelent, Jan Klusák, Josef Adamík, Peter Graham, Martin Smolka, Miroslav Šimáček), celé bloky spolu s premiérami zapomenutých skladeb věnoval Rudolfu Komorousovi, Zbyňku Vostřákovi a Josefu Bergovi. S Talichovým komorním orchestrem provedl v roce 1996 Vostřákův Kapesní vesmír a pro Českou televizi připravil inscenace dvou Bergových oper - Oddyseův návrat (1994, rež. Jiří Nekvasil), Evropská turistika (1997, rež. Jiří Nekvasil).

Kofroň se významně věnuje dílům amerických minimalistů (Terry Riley, Steve Reich, Phil Glass, John Adams), amerických postminimalistů (Michael Gordon, David Lang, Evan Ziporyn, Julia Wolfe), newyorskému downtownu (John Zorn, Elliott Sharp, Annie Gosfield, Norman Yamada, Anthony Coleman), mladé české hudbě (Ondřej Adámek, Ivan Acher, Slavomír Hořínka, Marko Ivanovič, Michal Nejtek, Roman Pallas, Pavel Smutný, Miroslav Srnka, Michal Trnka, Jan Trojan) a dílu Heinera Goebbelse.

Od roku 1994 je spolu s Ivanem Bierhanzlem a Společností pro novou hudbu pořadatelem Maratonu nové hudby, jedné z největších přehlídek současné světové hudby v Čechách. V roce 2006 se konal již 13. ročník.

Petr Kofroň vystupoval s Agon ORCHESTRA na prestižních pódiích v Evropě a USA: Varšavská jeseň, Spring Festival Budapest, Berliner Festwochen, berlínský Konzerthaus, berlínský festival Ultraschall, Kűnstlerhaus Mousonturm ve Frankfurtu am Main, hamburgský Kampnagel (Schleswig-Holstein Musik Festival), Kunsthalle v rakouském Kremsu, festival Wien Modern, Rote Fabrik Zürich, londýnský The South Bank Centre, Musique actuelle v kanadském Victoriaville, Lincoln Centre v New Yorku. Pravidelně hraje i na hlavních festivalech v Čechách, Moravě a Slovensku: Pražské jaro (1996 - balet Anestise Logothetise, 2001 - representativní koncert Agon ORCHESTRA, 2003 - Frank Zappa), pražská Alternativa, bratislavský Melos-Ethos a Večery novej hudby, brněnská Expozice nové hudby, v roce 2007 vystoupil Agon ORCHESTRA s Ivou Bittovou na festivalu Next Wave, New York s projektem Don Juan in Prague.

 

 

 

Dílo

Výběr ze skladeb

- In memoriam Isaak Osipovič Dunajevskij (1975), durata 9 min, speaker (text: I. O. Dunajevskij), 2 tp, 2 cor, tb
- Valčík na rozloučenou (1977), durata 8 min, fl, 2 ob, 2 cl, sax sopr, 2 fag, 2 cor, 2 tp, 2 tn, 2 tb, arpa, chit el, pft, cel, vibr, camp, archi
- Růžový pokoj (1978) durata 25 min., 2 pft
- Pro varhany (1981), durata 8 min. pro varhany sólo
- Pro sbor (1981), durata 5 min., pro smíšený, mužský , dětský nebo ženský sbor (bez textu)
- Tři kusy pro orchestr (1982) durata 12 min., 3 fl, 2 ob, cor i, sax sopr, sax ten, sax bar, 2 cl, cl basso, 2 fag, cfag, 2 cor, 2 tn, tb, arpa, chit el, organino o organo el, 4 perc, (senza archi)
- Smyčcový kvartet (1982), durata 8 min.
- Pro soprán a orchestr (1982), durata 5 min., S solo (text: G. Trakl), fl picc, 2 fl, 2 ob, cor i, 2 cl, cl basso, 2 fag, cfag, 4 cor, 2 tp, 2 tn, tb, timp, archi
- Liber LXXII (1987), durata 10 min., orchestra 1 - arpa, pft, 2 tamb picc, guiro, maracas, vcelli, cbassi orchestra 2 - fl picc, 2 fl, 2 ob, sax sopr, sax bar, cl Es, 2 cl B, cl basso, 2 fag, cfag, 2 cor, 2 tn, tb, 2 timp, camp, xil, vibr, mar, vni, vle, tape
- E. S. T. - Klavírní koncert (1988) durata 52 min., pft solo, fl picc, ob, cl Es, gran cassa, vn, vl, vcello
- Alfa a Kentaur (1989) durata 7 min., vn solo, cl, cor, tn, chit el, chit el basso, synt, sampler, perc, vcello, cbass
- Spira (1990), durata 6 min., cl, chit el, pft, mar, gran cassa
- Zlaté kapradí (1991) - opera, durata 60 min., T, S, 5 actors, 6 actresses, mixed choir, ballet, fl picc, 2 fl, sax sopr, cl, cfag, flicor, euf, cor, tn, tb, pft, synt, 3 perc (1. cel, xil, camp, temple block, timbal, piatto, piatti á 2; 2. mar, gong, timbal, piatto, piatti á 2, cmplla, frusta, sega; 3. cel, vibr, gran cassa, tamb picc, high hat, sizzle cymbal, vento),3 vni, 3 vle, 3 vcelli, 3 cbassi
- Second Infinity (1991), durata 7 min., electrificated pft solo
- Enhexe (1991), durata 6 min., cl, tp, tn, chit el, chit el basso, pft, synt, perc, vcello
- O. T. M. (1993), durata 6 min., 4 fl dolci, 4 perc, electronics
- The Fire Is Mine (1993), dur. 15 min., fl basso, cor i, cl basso, fag, 2 cor, 2 tn, chit el, pft á 4, cbass el, electronics
- Die stille Nacht (1993), durata 22 min., arpa solo, X fl picc, X fl, X ob, X sax alt, X sax ten, X cl picc, X cl, X fag, X cfag, X cor, X tp, X tn, X pft, X org, 5 perc, archi
- TWORL (1994), durata 9 min., electrificated string quartet
- ABRAM (1994), durata 14 min. for any 8 instruments or 8 groups of any instruments
- Velký vůz (1996), durata 14 min., sax sopr, chit el, chit el basso, synt, perc, vcello, electronics
- H-R-S (1997), durata 70 min., fl + perc, cl + perc, tp + perc, tn + perc, chit el + perc, chit el basso + perc, pft prep + perc, synt + perc, perc, vcello
- Ha ty svatej Vavřenečku (2001), durata 16 min., fl, cl Es, 2 tp, 2 tn, 2 perc, synt, chit el basso, electronics
- Starobulská (2001), durata 7 min., fl, cl Es, 2 tp, 2 tn, 2 perc, synt, chit el basso, electronics
- Mať moja vlčica (2002), durata 25 min., speaker, CD, sampler, 3 sax sopr, 3 tp, 3 tn, 2 synt, 3 perc, electronics
- Symfonie Titan (2005), durata 91 min., 3 fl, 3 ob, 3 cl, 2 fag, 4 cor, 3 tp, 3 tn, tb, 2 drums, vn 1 & 2, vl, vcello, cbass
- Magická flétna (2005) - muzikál, durata 150 min., magician, soli, choir, children, dancers, 2 fl, 2 sax, 2 tp, 2 tn, 2 drums, 2 chit el, chit el basso, 3 synt, archi
- Mai 68 (2007) - opera, durata 120 min. soli, choir, 3 fl, 3 ob, 3 cl, 2 fag, 4 cor, 3 tp, 3 tn, tb, 2 drums,vn 1 & 2, vl, vcello, cbass
- Magor (2008), durata 15 min., nástrojové obs.: fl, cl, cor, tn, drums, synt, sampler, chit el basso, 2 vn, vl, vcello
- Imaginární symfonie (2012), dur. 12 min., nástr. obs.: fl, ob, cl in B, bCl, Fg, cor, tr in B 1 a 2, trb, tb, perc, pf, el. guit, bguit, vln, vla, vlc, cb

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Literatura

Alexandra Gilíková: Nejmladší generace českých skladatelů, diplomová práce, Filosofická fakulta UK, Praha 1981
Čeští skladatelé současnosti, Panton, Praha 1985
Václav Franěk (pseud. Martina Smolky): Raport o mlodych a Czechoslowacji, in: bulletin Warszawska jesien, 1988, č. 9, s. 5-11 (polsky, anglicky)
- česky in: Zpráva o mladých v Československu, Tvorba, roč. 1991, č. 32/33, s. 24-25 a také in: Slovenská hudba, roč. 1991, č. 2-3, s. 191-195
Wanda Dobrovská: Bytí ve znějící hudbě - Sedm cest Petra Kofroně, Bulletin HIS, listopadu - prosinec 2000, č. 6, s. 1-3
Wanda Dobrovská: Česká hudba v polovině 90. let, Kavárna AFFA, podzim 1995, s. 71-73
Petr Dorůžka: Agon - Hudba napůl ve snu, Melodie, roč. 1989, č. 8, s. 231
Sylvie Krobová: Obhajoba mé neznalosti, diplomová práce, Konservatoř Praha, Praha 1990
Petr Duval: Marginálie k tvorbě P.K., Slovenská hudba, roč. 17, 1991, č. 2-3, s. 186-190
Jaroslav Pokorný: P.K. - Eine vergessene Funktion der Kunst, Bad Alchemy, roč. 1991, č. 17 - česky: Zenon, 1. roč. 5/117 pataph (1990), dále Peter Graham: Petr Kofroň aneb Zapomenutá funkce umění, Tvar, roč. 1993, č. 10, s. 8
Jaromír Typlt: Sborník ke 43. narozeninám Petra Kofroně (44/99), uspořádali Ivan Matějovský a TJF, fotografie Martin ne Vlček, Liberec 1999, 84 stran, 7 číslovaných exemplářů
Jaromír Typlt: Kakofroň, ed. Ještě teď, sv. 2, výtvarný doprovod Zdeněk Košek, Liberec 2001, 40 stran, náklad 99 a více výtisků
Jaromír Typlt: Slovo úhozem, (předmluva ke knize Petr Kofroň: Tón ne - Čítanka pro ty, kdo pochybují o smyslu nové hudby), Nakladatelství Host, Brno 1998, s. 5-8
Jaromír Typlt: Až někam za půlnoc (Mitternachtmusik), Host, roč. 2000, č. 8, s. 24-26
Jaromír Typlt: Kakofroň, Protimluv (Ostrava), roč. 2002, č. 4, s. 17-19
Zdeněk K. Slabý, Petr Slabý: Svět jiné hudby, Volvox Globator, Praha 2002
Susanna Niedermayr/Christian Scheib: Europäische Meridiane, PFAU-Verlag, Saarbrücken 2002/2003
Kateřina Záhorová: Nové operní umění jako poezie, Kritická příloha RR, č.28, březen 2004, s. 49-53
Ondřej Svoboda: Agon ORCHESTRA a Petr Kofroň, diplomová práce, Pedagogická fakulta, Plzeň 2007
Jaromít Typlt: Stisk (kapitola Omamneto - Mitternacht), Torst, Praha 2007, s. 53-67
Jan Špaček: Novinky soudobé hudby II. - Mai 68, Hudební rozhledy, roč. 2008, č. 11, s. 50 - 51

 

 

Inzerce