Skladatelé

Kabeláč Miloslav

1.8.1908—17.9.1979

Životopisná data

Miloslav Kabeláč vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři u Karla Boleslava Jiráka a obor dirigování u Pavla Dědečka, na její mistrovské škole studoval klavír u Viléma Kurze. Od roku 1932 pracoval v pražském roz­hlasu jako dirigent a jeden z prvních hudebních režisérů. S přestávkou v letech 1941 -1945, vynucenou situací za fašistické okupace Československa, zde zůstal až do roku 1954. Organizačně byl činný v Umělecké besedě a později ve Svazu československých skladatelů. Od roku 1958 byl řadu let profesorem Pražské konzervatoře. Předznamenal úspěšný tvůrčí vývoj svých žáků - Zdeňka Lukáše, Jana Málka, Jaroslava Krčka, Jana Slimáčka a Ivany Loudové. Podnítil i širší obsahové návaznosti; mj. jej citoval Jaroslav Krček ve svém houslovém koncertu a slovenský skladatel Roman Berger ve své varhanní kompozici Exodus II. V zahraničí navázal Kabeláč kontakty se Service de la Recherche de I'O.R.T.F. a s Centrem pro elektronickou hudbu v Utrechtu. Získané poznatky předal české tvůrčí veřejnosti v seminářích elektronické a konkrétní hudby, uspořádaných Československým rozhlasem v letech 1968-70.

Ve svých dílech s oblibou vycházel z jednoduchého tónového materiálu, mnohdy lidově zabarveného, který však uváděl do nekonvenčních a netradičních slohových souvislostí. Taková je kupříkladu již jeho raná kantáta "Neustupujte!", jíž protestoval proti okupaci Československa fašistickým Německem v roce 1939. Následovaly sbory na texty tehdy společensky módního básníka Jiřího Wolkera. Další kompoziční rysy, typické pro celé další skladatelovo dílo - racionální kompozice s využitím umělých modů, do detailu formovanou strukturou a výraznou instrumentací spolu s osobně cítěnou humanistickou angažovaností - se vyhranily v I. symfonii in D pro smyčce a bicí a ve II. symfonii in C pro velký orchestr, která v roce 1948 získala zemskou cenu, byla provedena na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro a v roce 1949 pak na festivalu ISCM v Palermu.

Po roce 1945 vznikla řada děl inspirovaných foklórem, z nichž jmenujeme Milostné písně pro soprán, baryton a klavír a Myslivecké písničky pro baryton a 4 lesní rohy. Současně vznikaly velké symfonické koncepce - or­chestrální passacaglia Mysterium času, III. symfonie in F pro varhany, žestě a tympány, IV. symfonie in A "Komor­ní" a V. symfonie b moll "Dramatická" pro soprán bez textu a orchestr. V okolí těchto velkých děl vznikala vývojově důležitá díla komorní; Fantazie pro varhany g moll a d moll s výrazným Kabeláčovým "pramotivem" - moti­vem s malou tercií procházejícím celou jeho tvorbou. Ci zokrajné motivy pro klavír, v nichž se projevuje Kabeláčův hluboký zájem o mimoevropské hudební kultury, dále klavírní Preludia, Balada pro housle a klavír, Saxofonová suita aj.

Na sklonku padesátých let a v šedesátých letech byl Miloslav Kabeláč v živém kontaktu se soudobým hudebním děním ve světě. Aniž by přerušil kontinuitu se svým dosavadním tvůrčím vývojem, přijímá a samostatně domýšlí řadu podnětů Nové hudby. Jeho tvorba nachází ohlas v mezinárodním měřítku a dostává se jí ocenění na významných festivalech. Za orchestrální skladbu Hamletovská improvizace obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda a Cenu české hudební kritiky. V roce 1965 vznikla skladba Eufemias Mysterion pro Varšavský podzim, kam byl skladatel pravidelně zván od poloviny 50. let, kdy se stal laureátem Wieniawského soutěže za Baladu pro housle a klavír. Kabeláčův význam byl v r. 1967 oficiálně oceněn udělením titulu zasloužilý umělec. VII. symfonie byla komponována pro orchestr v Baden Badenu. Kabeláčovo výrazné užívání bicích nástrojů, patrné již v jeho kantátě "Neustupujte!" a 1. symfonii vedla soubor Les Percussions de Strasbourg k objednávce skladby pro své obsazení. Tak vzniklo 8 invencí pro bicí nástroje, které byly poprvé provedeny v roce 1965 ve Strassbourgu jako balet a od té doby se dočkaly okolo tisíce provedení. Na­hrávka na desku Philips byla vyznamenána Grand Prix Edison. Díla se pak ujímaly mnohé skupiny bicích nástrojů a baletní soubory, z nichž jmenujeme alespoň newyorkskou baletní skupinu Alvina Aileyho. Pod dojmem tohoto úspěchu vznikly další skladby pro bicí nástroje: Otto ricercari, rovněž často uváděné a VIII. symfonie "Antifony" pro soprán, smíšený sbor, bicí nástroje a varhany, komponovaná podobně jako VII. symfonie na úryvky z biblického textu, jejichž význam Kabeláč svou hudbou monumentalizoval ve smyslu obecně humanistické víry v lidský cit, rozum a vůli. Významná byla světová premiéra VIII. symfonie v roce 1971 na 33. mezinárodním hudebním festivalu ve Štrasburku, kde zaznělo také sté provedení Osmi invencí pro bicí, i její československá premiéra v roce 1984.

Pro monumentální díla posledního tvůrčího období nalezl Miloslav Kabeláč inspiraci v českých dějinách. Šestivětá elektroakustická kompozice "E fontibus Bohemicis" s podtitulem Šest obrazů z českých letopisů, dokončená v roce 1972, je zpracováním zvuku největšího pražského zvonu "Zikmund", k němuž v průběhu práce skladatel připojil nejstarší český chorál, varhanní znění husitské písně, úryvek z nejstarší české, latinskz psané kroniky (Kosmovy) a slova Jana Husa, jimiž skladba vrcholí. Skladba "Proměny°, dokončená v roce 1979 ve dvou verzích, velmi náročná na interpretaci zejména ve vokální podobě, je opět novým zpracováním chorálu "Hospodine, pomiluj ny!"

Kabeláčovo dílo originálně syntetizuje staré i nové, racionální a senzuální, evropské i mimoevropské, je to dílo s rysy jedinečné osobní syntézy, které se stalo součástí panoramatu světové hudební kultury 2. poloviny 20. století. Notové vydavatelství Editio Bärenreiter Praha připravilo koncem 90. let ediční projekt, v jehož rámci postupně vydává celé Kabeláčovo dílo tiskem.

Dílo

Symfonie

I. symfonie in D pro smyčce a bicí, op. 11 (1941 ­42),ČHF, PA 30'
II. symfonie in C pro velký orchestr, op. 15 (1942-46), ČHF, PA 35'
III. symfonie in F pro varhany, žestě a tympány, op. 33 (1948-57), SHV, SU, 21'
IV. symfonie in A "Komorní", op. 36 (1954-58), ČHF, PA, o SU, CD SU 1994 26'
V. symfonie b moll "Dramatická", pro soprán bez textu a orchestr, op. 41 (1960), SHV 34'
VI. symfonie "Koncertantní", pro klarinet a orchestr, op. 44 (1961-62) 29‘
VII. symfonie pro orchestr a recitátora na skladatelův text podle bible, op. 52 (1967-68), CHF 21'
VIII. symfonie "Antifony", pro soprán, smíšený sbor, bicí a varhany na slova z bible, op. 54 (1970), SU, o PA, CD PA 26'

Orchestrální díla

II. předehra pro velký orchestr, op. 17 (1947), HM 9'
Dětem. Malá orchestrální suita, op. 22 (1955), ČHF 14'
Suita z hudby k Sofoklově Elektře pro alt, ženský sbor a orchestr, op. 28a (1956) 21'
Mysterium času. Passacaglia pro velký orchestr, op. 31 (1953-57), SNKLHU, o SU, CD SU
Tři melodramy ke hře Kuo Mo-žo pro recitátora a komorní orchestr, op. 34b (1957)
Hamletovská improvizace pro velký orchestr, op. 46 (1962-63), SHV, o SU
Zrcadlení. Devět miniatur pro orchestr, op. 49 (1963-64) PA, ČHF, o SU
Proměny chorálu II (Metamorfózy pro klavír a orchestr), op. 58 (1979), CD PA 1993

Klavírní skladby

Passacaglia TGM, op. 3 (1937)
7 skladeb pro klavír, op. 14 (1944-47), HM, CD PA
Snadná preludia, op. 26 (1955), ČHF, SNKLHU; Schirmer
8 preludií pro klavír, op. 30 (1955-56), SNKLHU; Schirmer, CD PA
Cizokrajné motivy, op. 38 (1959), CD PA
Malá suita pro klavír na 4 ruce, op. 42 (1960), ČHF, SHV

Varhanní skladby

Fantazie pro varhany g moll a d moll, op. 32 (1957-58), ČHF, SNKLHU, PA (d moll), o SU  12'
4 preludia pro varhany, op. 48 (1963), ČHF, PA, o SU  8'

Komorní skladby pro dva a více nástrojů

Dechový sextet, op. 8 (1940), ČHF, SNKLHU, o SU 17'
Sonatina pro hoboj a klavír, op. 24 (1955), ČHF, PA, nahr.: CD Český rozhlas 2014, Radioservis, a.s. CR0691-2 13'
Balada pro housle a klavír, op. 27 (1956), ČHF, SNKLHU 12'
Suita pro saxofon a klavír, op. 39 (1959), ČHF 17'
8 invenzioni, pro bicí nástroje, op. 45 (1962-63), PA, o Philips, Panton, CD Harmonia mundi 19'
0tto ricercari, pro bicí nástroje, op. 51 (1966-67), ČHF 18"
Lamenti e risolini, 8 bagatel pro flétnu a harfu, op. 53 (1969)
Osudová dramata člověka. Sonáta pro trubku, recitaci, klavír a bicí nástroje, op. 56 (1975-76), ČHF

Skladby pro sólový hlas s doprovodem

Moravské ukolébavky pro soprán a komorní orchestr na slova lidové poezie, op. 20 (1951)
Mílostné písně pro soprán, baryton a klavír, op. 25 (1955), ČHF
Šest ukolébavek na slova lidové poezie pro altové só­lo, malý ženský sbor a instrumentální soubor nebo pro alt a klavír, op. 29 (1955), SNKLHU, o SU, CD SU 1995
Myslivecké písničky pro baryton a 4 lesní rohy, op. 37 (1958-59), ČHF
Ohlasy dálav. 5 zpěvů pro alt a klavír, beze slov, op. 47 (1963), ČHF, PA

Sbory

6 mužských sborů na slova Jiřího Wolkera, op. 10 (1939-42) 24'
Modré nebe. Dětské sbory na básně Františka Hrubína podle malířského cyklu Josef Čapka, op. 19 (1950), SNKLHU 21'
Přírodě. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie, op. 35 (1957-58), SHV, o SU (výběr) 15'

Kantáty

Neustupujte! Kantáta pro mužský sbor, dechové a bi­cí nástroje na lidové texty a text chorálu Kdož jsú boží bojovníci, op. 7, (1939), SU, o SU 9'
Eufemias Mysterion (Tajemství ticha), pro soprán a komorní orchestr na řecká slova, op. 50 (1964-65), SHV, o SU 12'
Proměny I nejstaršího českého chorálu "Hospodine pomiluj ny" pro smíšený sbor, sólový baryton, mužský sbor a sólový vyšší ženský hlas (op. 57) (1979) 21'

Elektroakustická hudba

E fontibus Bohemicis (6 obrazů z českých letopisů), op. 55 (1965-72) / latinská verze 31,30', česká verze 30,70' /

 

Literatura

Nouza, Zdeněk: Miloslav Kabeláč. Tvůrčí profil skladatele, Etnologický ústav AV ČR, Kabinet hudební historie, Praha 2010, 541 s.

Inzerce