Skladatelé

Ištvan Miloslav

2.9.1928—26.1.1990

Životopisná data

Skladatelské začátky Miloslava Ištvana spadají do doby jeho studia na Janáčkově akademii múzických umění (1948-1952, aspirantura 1953-1956), kdy v Brně došlo ke zhodnocování Janáčkova tvůrčího odkazu a kdy se současně obracela zvýšená pozornost ke zdrojům lidové hudby, jejíž tradice byla na Moravě ještě poměrně zachovalá. Ištvan se vedle své kompoziční činnosti věnoval celoživotně intenzivní pedagogické práci na brněnské JAMU, od 1957 jako odborný asistent, od 1966 docent (až do své smrti).  Kompoziční začátky Miloslava Ištvana byly ovlivěny moravskou lidovou písní, tvorbou Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Sergeje Prokofjeva. Svá léta tvůrčího dozrávání zahajuje symfonicku freskou Balada o Jihu, která přes mnohé cizí vlivy již obsahuje některé osobité rysy: robustní dramatický výraz a nesentimentální společensky angažované citové zaujetí. Ve stadiu uvědomování si základních východisek zastihují Ištvana - z tzv. objektivních důvodů značně opožděně - informace o vývoji 2. vídeňské skladatelské školy a jejího post­webernovského vyústění v seriálních kompoziích tzv. Musica nova. Skladatel začleňuje do svého technického vybavení metodu skladby s dvanáctitónovou řadou. V jeho tvorbě ale postupně převládly modální série související s typickými intervalovými charakteristikami moravské písně. V roce 1967 sahá poprvé po textu, který v orchestrálním Zaklínání času ponechává v přirozené, mluvené formě a teprve o rok později v komorní starozákonní kantátě Já, Jákob zhudebnil hebrejské úryvky bible, přičemž významově důležitý text ponechává opět recitátorovi. V těchto dílech, jejichž filosofická meditace o smyslu lidské existence je naplněna napětím dramatických střetů, se Ištvan dopracoval vlastního způsobu střihové montáže, který napříště zůstane určujícím technickým znakem jeho hudebního sdělení a základem pro polystylové řešení kompozice. Ištanova montáž, uplatňovaná v rovině hudební i textové, je založena na střídání kontrastních objektů, které zůstávají při opakování v podstatě neměnné, jsou jen různě kombinovány, prolínány, zhuštovány a zřeďovány. Do kontrastních vztahů se dostávají i archaické znaky renesanční a barokní hudby nebo charakteristické prvky soudobého beatu a rocku, které současně dostávají funkci sémantického symbolu. Z hlediska tektonického průběhu skladby, ale i se zřetelem posluchačovy recepce, je důležitým prvkem Ištvanových skladeb refrén, nikoli ovšem refrén v tradičním významu, nýbrž jako krátký výrazný model objevující se opakovně v uzlových bodech a usnadňující posluchači orientaci. Rytmika, která v 70. letech vstoupila prostřednictvím mimoevropského folklóru do popředí skladatelova zájmu, přispěla i k zdůraznění úlohy bicích nástrojů, jichž využívá ve zvýšené míře nejen v orchestru, ale i v komorních kompozicích (Psalmus niger, Capriccio, Duo pro kontrabas a bicí, Trio pro klarinet, bicí nástroje a klavír). Vynalézavé nástrojové kombinace, při nichž se dostávají ke slovu i nástroje historické a lidové, jakož i zdroje nehudebních zvuků, podtrhují témbovou složku, která pro Ištvana byla vždy důležitým komponentem celkové formální výstavby.

80. léta přinesla řadu vyzrálých kompozic, jimiž autor stále zřetelněji reaguje na aktuální podněty. Tematické okruhy jeho děl se soustředily do společensky angažované a etické oblasti (komorní kantáta Hard blues - protestsong na texty amerických černochů, Láska, vzdor a smrt - skladba, inspirovaná realistickým dramatem z moravského života, hněvivě drsný Tempus irae, vzdáleně inspirovaný Steinbeckovým románem Hrozny hněvu). Filozofičtěji zaměřené kompozice pak předstvavovaly především sedmidílný symfonický cyklus Hry, lyricky laděná, kompozičně oproštěná Vokální symfonie a introvertně zaměřený Smyčcový kvartet č. 2. Ištvan byl vyhraněná osobnost české hudby 2. poloviny 20. století, která svým dílem přinášela stále nové podněty a která sklízela uznání jak odborné kritiky, tak řadových posluchačů doma i v zahraničí.

Dílo

Skladby pro orchestr

Zimní suita pro smyčce, klavír a bicí nástroje (1956), nahr.: archív HIS   21' 30''
Koncert - Symfonie pro klavír a orchestr (1958), ČHF, nahr.: archív HIS 16'
Balada o Jihu. Tři symfonické fresky pro orchestr (1960), SHV, o SU, nahr. archív HIS  20'
Concertino pro housle a komorní orchestr (1961), SHV, nahr. ČRo 12'
Šest studií pro komorní orchestr (1964), PA, nahr. archív HIS  11'
Dodekameron. 12 skladeb pro 12 hráčů (1964), PA, nahr.: archív HIS  15'
In memoriam Josef Berg. Věta pro symfonický orchestr (1972), ČHF, nahr.: archív HIS  8'
Shakespearovské variace pro dechové a bicí nástroje (1975), ČHF, nahr.: archív HIS  16'
Hry / Circenses. 7 obrazů pro symfonický orchestr (1977), ČHF, o SU, nahr.: archív HIS 18'
Partita pro 16 smyčcových nástrojů (1980), PA, o PA, nahr.: archív HIS  14'
Tempus irae (věta pro symfonický orchestr z podnětu románu Johna Steinbecka Hrozny hněvu, 1983), nahr. archív HIS 21'
Rytmy a tance pro Brno-Brass-Band (1984), nahr. archív HIS 11' 

Sborová tvorba

Hymnus na slunce. Malá kantáta pro smíšený sbor na sumerský text (1971) 7'
Horácké balady pro ženský sbor na slova lidové poezie (1971) 13'
Horlivá toužení. Šest madrigalů na slova Šimona Lomnického z Budče a Adama Michny z Otradovic (1974) 14'
Cor mio. Koláž-věta pro smíšený sbor s použitím madrigalu Claudia Monteverdiho (1979), nahr.: archív HIS 5'
Šest písní pro ženský sbor (1980), nahr.: archív HIS 11'
Uspávanky pro dětský sbor na slova Jana Skácela (1988), nahr.: archív HIS 19'

Vokální hudba pro jiná obsazení

Zaklínání času. Skladba o čtyřech větách pro symfonický orchestr a dva recitátory (ženský a mužský hlas) na slova Oldřicha Mikuláška, českého barokního anonymního textu a bible (1967), SU, o SU, nahr.: archív HIS 19'
Já, Jákob. Komorní oratorium pro soprán, pop-tenor, recitátora, instrumentální soubor a magnetofonový pás na slova Vítězslava Gardavského a bible (1968), ČHF, nahr.: archív HIS 24'
Smuténka. Pět písní pro alt, klavír a magnetofonový pás na slova Jana Skácela (1970), nahr.: archív HIS 11'
Kráska a zvíře. Komorní oratorium pro baryton, dva recitátory a instrumentální soubor na slova Františka Hrubína (1974), ČHF, nahr.: archív HIS 16'
Lolo dikhlo, věta pro alt, 2 cimbály, cembalo, harfu a bicí nástroje na cikánské lidové texty (1976), nahr.: archív HIS 5'
Jakha kale. Dvě balady pro tenor a klavír na text romské poezie (1976), ČHF, nahr.: archív HIS 11'
Hard blues. Komorní kantáta na texty lidové černošské poezie z USA pro pop-baryton, soprán, recitátora a instrumentální soubor (1980), nahr.: archív HIS 20'
V rozbřesku přijd'. Písně pro mezzosoprán, klarinet a staré dechové nástroje (1982), nahr.: archív HIS 10'
Láska, vzdor a smrt. Věta pro mezzosoprán a komorní soubor z podnětu hry bratří Mrštíků Maryša (1984), nahr.: archív HIS  12'15'
Vokální symfonie pro soprán a bas sólo, recitátora a symfonický orchestr (1986), nahr.: archív HIS  24'
Variace na renesanční téma. Skladba pro recitáory (ženský a mužský hlas) a komorní orchestr (1988), nahr.: archív HIS 17' 

Komorní skladby

Skladby pro nástroj sólo

I. sonáta pro klavír (1954), nahr.: archív HIS 15'
Impromptus pro klavír (1956), SNKLHU
II. sonáta pro klavír (1959), nahr.: archív HIS 14'
Odyssea lidického dítěte pro klavír (1963), SU, o PA, nahr.: archív HIS 5'
Musica aspera per organo (1964), PA, nahr.: archív HIS 5'
Cinque fragmenti per salterio solo (1971 ), SU, nahr.: archív HIS 7'
Psalmus niger. 2 věty pro bicí nástroje (1972), o PA, nahr.: archív HIS 7'30''
III. sonáta pro klavír (1978), nahr.: archív HIS   8'
Canto I., věta pro sólovou violu (1979), nahr. archív HIS   6'15''
Canto III., věta pro flétnu sólo (1983), nahr. archív HIS   5'30''

Skladby pro dva nástroje

Ronda pro violu a klavír (1950), SNKLHU, nahr.: archív HIS  16'
Sonáta pro klarinet a klavír (1954), PA, nahr.: archív HIS 15'
Suita pro lesní roh a klavír (1955), ČHF, nahr.: archív HIs  14'
Sonáta pro housle a klavír (1956), PA, o PA, nahr.: archív HIS  10'
Rapsódie pro violoncello a klavír (1961), nahr.: archív HIS 7'
Sonáta pro violoncello a klavír (1970), PA, nahr.: archív HIS  11'
Variace na tóninu d-moll pro dva klavíry (1972), nahr.: archív HIS  6'
Duo pro kontrabas a bicí nástroje /Ad fontes intimas/ nebo trubku a bicí nástroje (1975), nahr.: archív HIS  8'
Canto IV., věta pro saxofon (barytonový nebo tenorový) a bicí nástroje (1983), nahr. archív HIS  8'

Skladby pro 3 a více nástrojů

Klavírní trio (1958), PA, o SU, nahr.: archív HIS 18'
I. smyčcový kvartet (1963), SU, o SU, nahr.: archív HIS 16'
Refrény, věta pro smyčcové trio (1965), o PA, nahr.: archív HIS 6' 45''
Ritmi ed antiritmi pro 2 klavíry a 2 hráče na bicí nástroje (1966), SU, o SU, PA, nahr.: archív HIS 12'
Hlasová vernisáž (týmová kompozice - spolu s J. Bergem, M. Štědroněm, A. Piňosem, R. Růžičkou, A. Parschem) pro soprán, baryton, housle, basklarinet, trubku, klavír a bicí nástr. (1969), nahr. archív HIS 53'30''
Sonáta pro housle a komorní soubor (1970), nahr.: archív HIS 8'
Homaggio a J. S. Bach pro dechové kvinteto (1971) 7'
Zatemněná krajina, věta pro smyčcové kvarteto (1975), nahr.: archív HIS, CD Miloslav Ištvan Quartett - Works for String Quartet, vyd. Radioservis a.s., 2013  5'
Letní mikrosvěty pro flétnu, harfu a cembalo (1977), nahr.: archív HIS 14'
Mikrosvěty mého města pro 2 violy, hoboj a klarinet (1977), ČHF, nahr.: archív HIS 11'
Capriccio pro dva hráče na vibrafon, marimbu a bicí nástroje (1978), nahr.: archív HIS 8'
Znělka pro Bystřici n./ P., pro žestě, tympány a zvony (1979), nahr.: archív HIS 1'
Concertino pro Barock Jazz Quintet, pro hoboj, altový saxofon in Es (střídá basklarinet), kontrabas, klavír a bicí nástroje (1982) 12' nahr.: archiv HIS
Canzona pro altovou flétnu, anglický roh, violoncello a klavír, též verze s klarinetem místo flétny (1985) 13' nahr.: archív HIS /verze s klarinetem/
II. smyčcový kvartet (1986), nahr.: archív HIS 10'
Trio pro klarinet, klavír a bicí nástroje (1987), nahr.: archív HIS 14'

Elektroakustická hudba 

Ostrov hraček. Konkrétní hudba pro mg pás (1968), o SU, nahr.: archív HIS 10'
Avete morituri. Konkrétní hudba pro mg pás (1970) nahr.: archív HIS  7'
Canto II, věta pro mgf pás (preparované violy a ženský hlas) (1980) nahr.: archív HIS  6'
Modravá země. Hudba pro recitátora a mgf pás s volným použitím veršů Sergeje Jesenina /v české a ruské verzi/ (1982), nahr.: archív HIS  11'

 

 

 

Literatura

- Bártová, Jindřiška: Miloslav Ištvan, vyd. JAMU Brno 1997 (ed. Acta musicologica et theatrologica /3)
- Bártová, Jindřiška: Camerata Brno, Brno 2003 (ed. JAMU, Acta musicologica et theatrologica /1 )

Další informace

Vyd. teoretické práce M. Ištvana:

Metoda montáže izolovaných prvků v hudbě, ed. Panton (1973)
Struktura a tvar hudebního objektu (1973), ed. JAMU Brno (učební text)
Poznámky k soudobé hudební formě a rytmu (1976), ed. JAMU (učební text)
Jednohlas v soudobé hudbě (1988), JAMU (učební text)

Inzerce