Skladatelé

Haas Pavel

21.6.1899—17.10.1944

Životopisná data

Pavel Haas byl umělecky spjat se svým rodištěm Brnem. Hudbu studoval nejprve soukromě u J. Kunce a V. Petrželky, avšak rozhodujicí vliv na formování jeho umělecké osobnosti měl Leoš Janáček, jeho učitel na mistrovské škole v letech 1920-22. Haas si jako jediný z Janáčkových žáků osvojil Janáčkův způsob výstavby hudebního díla a z tohoto základu rozvíjel svou vlastní hudsbní řeč. Stravinskij se mu pak stal vzorem pro působivou moderní instrumentaci.  Od poloviny dvacátých let patřil Haas k avantgardním českým skladatelům. Jeho skladby však přitom neztrácejí na širší sdělnosti. Jsou vtipné, brilantní a rytmicky velmi vynalézavé. Psal málo, ale každá jeho nová skladba znamenala další pokrok v jeho stylovém vývoji. V první periodě jeho tvorby vzbudily největší odezvu orchestrální Zesmutnělé scherzo, Fata morgana a II. smyčcový kvartet „Z opičích hor\", op. 7. Dechový kvintet op. 10 je jeho prvním dílem, v němž dosáhl výrazněji osobitého projevu a jímž na sebe upozornil i v cizině. Ještě ve větší míře to platí o Suitě pro klavír op. 13. Vrcholem jeho tvorby je tříaktová opera Šarlatán, která měla úspěšnou premiéru a řadu repríz a byla odměněna cenou Smetanovy nadace. Haasovo skladebné mistrovství je patrné také ve Třetím smyčcovém kvartetu op. 15 z roku 1938.

Další Haasův život i tvorba jsou poté silně poznamenány německou okupací českých zemí. Skladatel je z rasových důvodů nucen odejít z veřejného života, opustit rodinu a v prosinci 1941 je odvezen do koncentračního tábora v Terezíně. Skladby z tohoto období nesou stopy úsilí po zachování tvůrčí a osobní integrity, skladatel s oblibou používá melodiku svato­václavského a husitského chorálu, nebo prvky moravského folklóru (Suita pro hoboj a klavír, Symfonie, Čtyři písně na slova čínské poezie). . Zvláštností terezínského tábora bylo, že v něm bylo vězňům dovoleno provádět kulturni čin­nost.To umožnilo Haasovi a ostatním internovaným umělcům promlouvat i svými díly k spoluvězňům a posilovat jejich naději na přežití současných útrap. Haase vázalo přátelství k brněnskému klavíriatovi B. Kaffovi, výtečnému interpretu jeho Suity op, 13. V Terezině pro ného složil Partitu ve starém slohu a Variace pro klavir a smyčcový orchestr. Terezínský smyčcový orchestr utvořil r. 1943 dirigent Karel Ančerl a Haas pro něj ješ­tě týž rok napsal Studii, která měla v Terezíně dvě premiéry, první bez obecenstva při propagačním filmováni \'\'rajského života\" v Terezíně, druhou skutečnou krátce před transportem do Osvětimi v říjnu 1944, jenuž padli za oběť téměř všichni tere­zínští židovští umělci, i Pavel Haas.

Nejvýmluvnějším svědectvim Haasovy tvorby v Terezíně jsou jeho Čtyři písně na slova čínské poezie, které vznikly r. 1944 z podnětu mladého basiaty, později národniho umělce Karla Bermana. Byly jím mnohokrát v Terezíně provedeny a budily značný ohlas. Pavlu Haasovi patři v České hudbě čestné místo mezi těmi skladateli, kteří šli odvážně za novým výrazem, aniž přitom zapírali domácí tradici. Jeho postaveni je o to významnější, že jako jediný z tehdejších skladatelů navazoval na některé skladatelské výboje Leoše Janáčka. Jeho lidský profil pak dokresluje fakt, že statečně obstál i v nejtěžší zkoušce. Jeho vtipná, melodická a rytmicky poutavá hudba zní dodnes velmi moderně a soudobě.

Dílo

Opera

Šarlatán. Tragikomická opera na vlastní libreto o 3 jednáních v 7 obrazech (1934-37), německý překlad: Frank Harders-Wuthenow (1994) 120'

Orchestrální skladby a kantáty

Zesmutnělé scherzo pro velký orchestr, op.5 (1921) 7'

Předehra pro rozhlas, pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci, op.11 (1930-31), CD Su 9'

Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr, op.12 (1931-32), CD Su 12'

Suita z opery Šarlatán pro velký orchestr, op.14 [1936) 25'

Symfonie pro velký orchestr (1940-41, zůstala nedokončená - závěr I.věty, II. věta a úvod III. věty v instrumentaci Zd. Zouhara - 1994) 20'

Studie pro smyčcový orchestr (1943), CD Su 8'

Mužské sbory

Karneval (Dalibor Chalupa), op.9 (1928-29) 8'

Al s'fod (David Shimoni - 1942) 3'

Písňové cykly

Šest písní v lidovém tónu pro soprán a klavír nebo orchestr, op.1 (1918-19, 1938) 12'

Tři písně pro soprán a klavír na slova J.S. Machara, op.2 (1919-20) 6'

Čínské písně pro alt a klavír, texty Kao-ši, Cui-hao, Thu-fu, op.4 (1921) 7'

Vyvolená. Pro tenor, flétnu nebo pikolu, housle, lesní roh a klavír na slova Jiřího Wolkera, op.8 (1927) 8'

Sedm písní v lidovém tónu na slova F. L. Čelakovského pro vyšší hlas a klavír, op.18 (1940) 12'

Čtyři písně na slova čínské poesie pro bas nebo baryton a klavír, slova Wei Jing-wu, Wang-Wej, Tchang Tiou­ling, Han I (1944), o Su 1985 (č.1 a 3), o Pa (č. 2 a 4), CD Romantic Robot, London 1991 13'

Komorní skladby

I. smyčcový kvartet, op. 3 (1920) 10'

II. smyčcový kvartet s bicími nástr. ad lib. "Z opičích hor", op.7 (1925), Decca 1994 22'

III.smyčcový kvartet, op. 15 (1927-28), Decca 1994 21'

Fata morgana. Klavírní kvintet s tenorovým sólem na slova Rabindranáta Thákura, op. 6 (1923) 27'

Dechový kvintet, op. 10 (1929), o Supraphon, CD Koch International Schwann 14'

Suita pro hoboj a klavír, op. 17 (1939), o Panton 1985 15' 

Klavírní skladby

Suita op. 13 (1935), CD Koch International New York 1993 14'

Allegro moderato (1938) 3'

Literatura

Lubomir Peduzzi: Pavel Haas (1991), Muzejni a vlastivědná společnost Brno 1993, s. 175

Inzerce