Skladatelé

Křička Jaroslav

27.8.1882—23.1.1969

Životopisná data

Jaroslav Křička patřil k nejlepším a nejznámějším žákům skladatele Vítězslava Nováka. Narodil se v typicky kantorské rodině venkovského učitele, jak o tom později zpívá v písňovém cyklu "Památník ze staré školy". Část dětství prožil u své babičky na moravském Horácku, v Maršovicích u Nového Města na Moravě (odtud název jeho dříve velmi populárního "Bábinčina maršovského valčíku"). Gymnasium studoval v Německém, dnes Havlíčkově Brodě, kde naň působila tradice havlíčkovského humoru (zhudebnil později Havlíčkovy "Tyrolské elegie" a "Krále Lávru"). Po absolvování pražské konzervatoře (1905) a ročním studiu v Berlíně odejel - mj. uchvácen divadlem Stanislavského - do Ruska jako učitel na carském hudebním učilišti v Jekatěrinoslavi (dnes Dněpropetrovsk). Působil tam tři léta (1906-9), založil symfonické koncerty, propagoval českou hudbu, ale také sám z ruské hudby a poezie přijal významné podněty k vlastní tvorbě. Zejména seznámení se s cykly dětských písní M. P. Musorgského ho podnítilo k tvorbě četných vlastních dětských písní. Stal se překladatelem a propagátorem ruské vokální hudby v Čechách, psal o ruských hudebních klasicích v pražské Hudební revue a naopak, s historikem hudby Findějzeném vydal "české číslo" časopisu Russkaja muzykalnaja gazeta.

Po návratu do Prahy (1909) se uplatňoval v českém hudebním životě jako sbormistr Vinohradského a potom Pražského Hlaholu (1911 - 1920), později působil v čele Filharmonického sboru při České filharmonii (1922 - 30), kde nastudoval četná oratorní a kantátová díla. Od roku 1911 vyučoval na konzervatoři (nejprve jako zástup za nemocného Karla Steckera). Po skončení 1. světové války (1918) byl jmenován řádným profesorem skladby na konzervatoři a v té době se také oženil s Marií Krbovou, s níž měl tři syny. V roce 1936 byl - po Josefu Sukovi - jmenován profesorem kompozice na mistrovské škole, v letech 1942 - 44 stál jako rektor v čele ústavu. Za svého dlouholetého, téměř 35-letého pedagogického působení na konzervatoři vychoval řadu skladatelů, z nichž vynikli zejména Václav Trojan, Karel Janeček, Karel Konvalinka, Jan Kapr, Jarmil Burghauser, František Šauer a Slovák Ján Cikker. Závěr života strávil v tichém prostředí podhorské krajiny v Červených Dvorcích u Sušice na Šumavě.

Formální i výrazový rozsah Křičkova díla je neobyčejně široký ("od pašijí k operetě" podle skladatelova výroku). Jako dirigent byl Křička přesvědčeným ctitelem a propagátorem J.S. Bacha, jehož některé kantáty provedl u nás poprvé. Celoživotně se věnoval tvorbě pro děti. V obdivu pro ruskou hudbu se podobal Janáčkovi, skladatelsky ovšem zůstal často dost poplatný svým velkým vzorům V. Novákovi a J. B. Foerstrovi.

Dílo

Písňové cykly

Severní noci, op. 14 (1909/1910, Cyklus 4 písní na texty básní Konstantina Balmonta v překladu Petra Křičky, též orchestrální verze), o LP vyd. Panton 1979 (orchestrální verze s V. Soukupovou a ČF, dir. Z. Košler), CD "Liriche", zp. Karolína Bubleová - Berková, vyd. Jan Nykrýn, P 2005, CD "My Songs", zp. Eva Garajová, vyd. Arco Diva 2010
O lásce a smrti, op. 15 (1910)
Písně rozchodu, op. 19, 4 písně s klavírem na slova Ot. Theera (1916), vyd. Hudební matice UB
Tři bajky pro zpěv a klavír (1917)
Dětem, písně a popěvky na slova prostonárodních říkadel, op. 23 (1917/1919)
Jaro pacholátko, tři recitativy pro vysoký hlas a klavír op. 29 (1919) /věnováno Marii Calmě-Veselé/
Jiříčkovy písničky
Daniny písničky
Míšovy písničky
Naše paní Božena Němcová. Pět písní pro mezzosoprán a orchestr, op. 112 na texty básní ze stejnojmenné sbírky Fr. Halase (1954), o LP Supraphon, P 1964, zp. Eva Soukupová, SOČR, dir. V. Jiráček

Orchestrální skladby

Modrý pták, op. 16 (předehra k Maeterlinckově hře)
Adventus, op. 33 (symfonická selanka k oslavě narození dítěte), n ČHF
Horácká suita, op. 63 (3. cena ve skladatelské soutěži Olympijských her 1936)

Komorní skladby

Loutková suita pro klavír
Klavírní trio, op. 38 "Malé domácí trio"
Sonáta e moll pro housle a klavír, op. 40 "Památce Jana Štursy" (1925)
Sonatina e moll pro flétnu a klavír, op. 103

Skladby pro sbor

Vzhůru srdce!, op. 25
Ve východní záři
Slovensku (na slova P. Országa Hviezdoslava a Ad. Hejduka)
Písně a pochody, op. 32 /pro československou mládež ve škole i doma/, vyd. Hudební Matice UB
Koledy pro ženský nebo dětský sbor, vyd. Hudební Matice UB

Kantáty
Pokušení na poušti, kantáta pro sóla, sbor, orchestr a varhany, op. 34 (1921-22, podle evangelia sv. Matouše, text Bible Kralické), vyd. Hudební matice UB
Studentské vzpomínky
Tyrolské elegie, kantáta pro tenor sólo, mužský sbor a orchestr, op. 53 (na text Karla Havlíčka Borovského) (1931)
Moravská kantáta, op. 65
Valašská jitřní mše na básnický text Frant. Táborského
Requiem, op. 96 (památce bratra Petra K.)

Jevištní díla
Hipolyta, opera, prov. ND v Praze, 10. 10. 1917 
Bílý pán aneb těžko se dnes duchům straší (podle O. Wilde: Strašidlo cantervillské)
Ogaři, op. 27, dětská opera ze života valašských chlapců a děvuch na text Ozefa Kaldy (1918), pozdější verze obsahuje „Bábinčin maršovský valčík" s textem P. Křičky, klavírní výtah vyd. Hudební matice UM 1934
Požlácká pohádka, podle povídky Karla Čapka.

Scénická a rozhlasová tvorba

Český Betlém - hra se zpěvy na Štědrý den.
Lidové hry se zpěvy, pokusy o novou lidovou operetu atd.

Četné úpravy lidových písní pro sbor.

 

 

 

Literatura

Dostál, Jiří : Jaroslav Křička, in: sbírka "Profily čes. hudebníků", H.M., Praha 1944.
Plavec, Josef, Dějiny české a slovenské hudby, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1964
Jaroslav Křička. Úplná bibliografie skladatelského díla ke stému výročí autorova narození. Sest. F.M.Hradil, vyd. Městská knihovna v Praze, 1982
Pecháček, Stanislav: Jaroslav Křička - 1. a 2. část, in: Cantus 1-2/2006

 

 

 

 

Inzerce