Skladatelé

Šesták Zdeněk

10.12.1925—

Životopisná data

Zdeněk Šesták patří k nejhranějším skladatelům české soudobé hudby již od 60. let 20. století. Jeho umělecká a vědecká dráha skladatele a muzikologa byla velmi významně ovlivněna místem jeho narození. Od studentských let si byl vědom hodnoty místní muzikantské tradice, jejíž počátky sahají do první poloviny 18. století. Šlechtický rod Pachtů, sídlících na zámku v Citolibech, velkoryse umožňoval studium nadaným dětem a vytvořil tak z Citolib důležité lokální kulturně hudební centrum. Oba rodiče dokázali jeho talentu poskytnout harmonické zázemí. Šestákova matka byla učitelkou a zpívala altové party v chrámovém sboru místního kostela. I skladatelův otec měl velmi blízko k hudbě a počátkem 30. let hrál na violoncello v orchestru Železničářské filharmonie v Praze, kterou tehdy pohostinsky řídili významní čeští dirigenti (Karel Šejna, Jaroslav Vogel). Jako chlapec Šesták dojížděl do hudební školy ve Slaném, kde ho učil Pavel Čada, spolužák Miloslava Kabeláče a Klementa Slavického z kompoziční třídy prof. pražské konzervatoře K.B.Jiráka. Svoji hudebnost si během svých gymnaziálních studií prohluboval jako druhý varhaník v citolibském chrámu. Na Pražské konzervatoři byli Šestákovými učiteli hudební teorie a skladby Miroslav Krejčí a Emil Hlobil (1945 - 1950). Svá studia dovršil na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením prof. Huttera. Po ukončení vzdělání se plně věnoval kompozici a muzikologickému bádání. Jako muzikolog se specializoval na bádání o hudebnících 18. století v Citolibech, a to zejména na zevrubné zhodnocení skladatelského odkazu Václava Jana Kopřivy a jeho syna Karla Blažeje.

Pokud jde o Šestákovu vlastní tvorbu, jeho osobní skladatelský styl se sice formoval nezávisle na badatelské práci, obsahově a výrazově se však nejednou inspiroval právě tím, co vyplynulo ze zaníceného zkoumání klasicistní minulosti. Nepřímý vliv české kantorské tradice se více či méně latentně rýsuje v jeho celkovém úsilí po pevném tvaru a přehledné strukturovanosti každého díla. Jistá obecnější souvislost se pak odráží i ve skladatelově přesvědčení, že jen ta hudba, která má duchovní a citové zázemí, může přetrvat. Tuto zásadu se pak snaží uplatnit v celé své tvorbě, která je velice početná. Nejvíce jsou zastoupeny žánry symfonické, koncertantní, komorní i vokální hudby. Nezanedbatelná je i jeho četná tvorba instruktivní, ke které je skladatel motivován svou celoživotní, důsledně uplatňovanou zásadou rozvíjet hudebnost také na amatérské úrovni. Při každoročním udělování cen MK ČR se Zdeněk Šesták stal v roce 2008 laureátem v oboru hudby za mimořádnou uměleckou a muzikologickou činnost v oblasti české hudby, kultury a umění.

 

Dílo

Výběr ze skladeb

Symfonická a vokálně symfonická díla

Symfonická fantazie (variační), 1966, CHF, r PA
Symfonie č. 2, 1970, PA, CHF, r PA
Symfonie č. 3, 1971, CHF, r PA, CRo
Symfonie č. 4 (smyčce), 1973
Symfonie č. 5 "Chronos", 1978, SU, CD Radioservis, s.a.
Symfonie č. 6 "Věčný nepokoj srdce", 1979, CD Radioservis, a.s. 
Koncert pro smyčcový orchestr, 1973, CHF, SU, r SU, PA
Sonata sinfonica pro orchestr dechových nástrojů, zvony a tympány, 1976, CHF, SU, CD CR 0053 2031
Symfonické variace "Zpřítomnění okamžiku", 1980, CHF, r SU
Koncert pro housle č. 1 "Sursum corda", 1981, CHF, r PA, CD Radioservis, a.s. 
Koncert pro violu "Sokratovské meditace", 1982, CD Radioservis, a.s.
Fatum (Symfonický fragment podle Sofokla) pro sóla, sbor, orchestr a varhany, 1983, CHF, r PA
Paměť, symfonická freska, 1983, CHF, r PA , CD Radioservis, a.s.
Koncert pro housle č. 2 "Jan houslista", 1985, CHF, r PA
Královna Dagmar (oratorium na libreto D. Ledečové), 1989
Koncert pro violoncello č. 1 "Světlo naděje", 2000
Euripides (Dramatická variační freska), 2001, CD RAdioservis
Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 "Cesta poznání", 2005

Sborová tvorba

Hommage à Apollinaire (Poéma - cyklus smíšených sborů), 1972, CRo, CD CR0682-2
Portrét Konstantina Biebla (Poéma-cyklus smíšených sborů à capella), 1974, CHF, CD CR0682-2 
Puškinské vigilie (Poéma-cyklus smíšených sborů à capella), 1978, CHF, CD CR0682-2
Čtyři dramatické fragmenty. Komorní kantáta podle Manon Lescaut Vítězslava Nezvala pro soprán, tenor, smíšený sbor, violu a klavír, 1975 CHF, r PA
In Deo speravit cor meum (Kantáta pro smíšený sbor à capella na žalmové texty doby postní), 1976, CD CR0682-2
Cantate Domino canticum novum (duchovní kantáta pro smíšený sbor à capella), 1983
Excita, Domine corda nostra (duchovní kantáta pro smíšený sbor à capella), 1989
Laetentur coeli et exultet terra (Kantáta pro smíšený sbor à capella na žalmové texty doby vánoční), 1992, CD CR0682-2
Canticum poeticum de Adalberto sancto ad verba libri missalis, K. H. Mácha et J. Jelen pro recitátora, sóla, smíšený sbor, gong a varhany, 1996, CD CR0682-2
Zvěstování jara. Kantáta na slovanskou lidovou poezii pro dívčí sbor a klavír, 1979, CHF
Vítej, slunko líbezné pro dívčí (dětský) sbora klavír, 1980, CHF
V nově zem se zase směje pro dívčí sbor a klavír (na texty A.J.Puchmajera), 1984, CHF
Kdež ta ruože prokvitá. Kantáta na českou středověkou poezii pro dívčí sbor a klavír, 1982, CHF

Písňová tvorba

Blahoslavenství hudby. Cyklus písní pro bas a klavír na básně Vl. Šefla, 1983, vyd. ČHF
Hořké smutky François Villona pro tenor a klavír, 1983, vyd. ČHF
Česká hudba. Cyklus písní na verše Vl. Šefla pro bas a klavír, 1984, CHF
Dalekáť cesta má..... Cyklus písní na verše K.H.Máchy pro baryton a klavír, 1984
Neutíkej mi, chvíle blouznivá. Cyklus písní na básně J. Hory, 1984, ČHF
Hlas milého svého slyším (na biblický text Písně písní) pro mezzosoprán a klavír, 1985
Moudrost lásky. Komorní kantáta na texty Josefa Jelena pro soprán, bas a klavír, 1991
Naléhavý souzvuk tvarů na verše Michelangela Buonarrotiho pro baryton a klavír, 1989, ČHF
Hledání moudrosti (na biblický text Knihy Kazatel) pro baryton a klavír, 1990

Komorní hudba instrumentální (skladby sólové a ansámbly)

Concertino pro dechový kvintet, 1964
Divertimento concertante pro pět dechových nástrojů, 1966
Pět virtuózních invencí pro fagot, 1966, CHF
Sonata pro dva klarinety, 1967, CHF
Tři metamorfozy pro flétnu, 1968, CHF
Musica tripartita pro klarinet, 1968, CHF
Euterpé pro hoboj a klavír, 1977, CHF
Sonata da camera pro dechový oktet, 1978, CHF,
Evocationes paschales pro trubku a varhany, 1993
Sonata "Dies laetitiae" pro trubku a varhany, 1994
Partita capriccioso (Hommage à Jan Vent) pro dechové nástroje, 1997
Nonetto (Hommage à Josef Triebensee) pro dechové nástroje a kontrabas, 1997
Symposium musicum pro dechový ansámbl, 1997
Herakleitos (Movimenti musicali per nove stromenti a fiato), 1999, EBP
Musica bizzara pro fagot a klavír, 1999
Trois pièces pro klarinet a klavír, 2001

Smyčcové komorní soubory

Smyčcový kvartet č. 3 (Akroasis), 1974, CHF
Smyčcový kvartet č. 4 "Známý hlas", 1975
Smyčcový kvartet č. 5 "Labyrint duše", 1976
Smyčcový kvartet č. 6 "Máchovské variace", 1993
Smyčcový kvartet č. 7 "Soliloquia", 1994
Smyčcový kvartet č. 8 "Hledání světla", 1996
Smyčcový kvartet č. 9 "Sysifos", 1999
Smyčcový kvintet č. 1 "Concentus musicus", 1975
Smyčcový kvintet č. 2 "Conscientia tempori", 2000
Smyčcový sextet "Chvála života", 2001, CRo

Ediční činnost

V rámci práce na hudebně historické monografii o citolibské skladatelské škole 18. století realizace více nežli 650 minut partitur těchto autorů: Václav Jan Kopřiva (1708-1789), Jan Jáchym Kopřiva (1754-1792), Karel Blažej Kopřiva (1756-1785), Jan Adam Gallina (1724-1792), Jakub Lokaj (1752 - ?), Jan Vent (1745 - 1801), Anonymus Citolibensis (1717 - 1750).

 

 

 

 

Inzerce