Skladatelé

Sokola Miloš

18.4.1913—28.9.1976

Životopisná data

Skladatel a houslista Miloš Sokola studoval na brněnské konzervatoři hru na housle u O. Vávry a kompozici u V. Petrželky (1936 - 38). Po absolutoriu (1938) odešel do Prahy a pokračoval ve studiu na Mistrovské škole pražské konzervatoře u Vítězslava Nováka (1938-40), ale svá studia z existenčních důvodů přerušil a přijal místo správce na hudební škole spolku Moravan v Kroměříži (1941-42). Studium skladby dokončil u Jaroslava Křičky (1944). V září 1942 jej Václav Talich přijal jako houslistu do orchestru Národního divadla (členem orchestru do r. 1973). Kompoziční činnosti věnoval veškerý svůj volný čas, ale jeho dílo narůstalo jen pomalu, neboť bylo vždy výsledkem tvůrčího hledačství. Proto také každá skladba Miloše Sokoly má svou myšlenkovou závažnost a celý jeho umělecký odkaz je vzácně vyrovnaný. Nejintenzívněji se věnoval tvůrčí práci v posledních třech letech života, která strávil v klidné pohodě v Malých Kyšicích na Kladensku, kde vzniklo jeho největší symfonické dílo, Variační symfonie, jejíž premiéry 1. února 1979 (ČF, L. Pešek) se již nedočkal. Miloš Sokola vyšel z myšlenkového okruhu svých učitelů, ale ubránil si vždy svou uměleckou samostatnost. Jeho rukopis zůstal zakotven v nejlepších tradicích české hudby, má však své výrazné osobité rysy. Již první práce na sebe soustředily pozornost svou vyzrálostí, opravdovostí a vyvinutým citem pro architekturu celku. Komponoval výhradně z vnitřní potřeby, a proto se nijak nesnažil prosazovat své skladby k provozování. Jeho hudba však měla příznivý ohlas u posluchačů a varhanni skladby se hrály takřka po celém světé. Jejich nahrávky vycházely v podání mnoha renomovaných českých (V. Rabas, J. Reinberger, K. Klugarová, J. Pokorná, I. Sokola) a zahraničních interpretů (Jennifer Bate v Londýně, Conrad Voppel v Německu, J. Romanov v Moskvě, W. Weller a K. Rapf ve Vídni ad.). Nastudování opery Marnotratný syn v Olomouci v roce 1963 bylo úspěchem, jakého tehdejší česká původní hudebně dramatická tvorba dosahovala jen zřídka.

 

Dílo

Orchestrální skladby

Passacaglia, toccata a fuga (1943)
Variace na téma Vítězslavy Kaprálové (1952), SNKLHU, o Su
Devátý květen. Symfonická báseň (1960), ČHF, Pa
Symfonický triptych (1976)
Sinfonia variazione (1976), Pa, o Pa

Koncerty

Koncert pro housle a orchestr (1952), SNKLHU
Koncert pro varhany a smyčcový orchestr (1971), ČHF
Concertino pro klavír a komorní orchestr (1974), ČHF

Kantáty

Balada o snu, pro soprán, baryton, mužský sbor a orchestr na slova Jiřího Wolkera (1938), ČHF
Moře. Preludium, variace a fuga pro baryton, smíšený sbor a orchestr na slova Jiřího Wolkera (1945), ČHF

Sbory

Šťastnému děvčeti. Cyklus mužských sborů na slova Jiřího Wolkera (1946), ČHF 15\'
Dva mužské sbory na slova Františka Halase (1969) 10\'
Zpěv lidského srdce. Mužský sbor na slova Oldřicha Mikuláška (1969) 9\'
Na břehu řeky Svratky. Mužský sbor na slova Vítězslava Nezvala (1974) 9\'

Písně

Dvě písně pro nižší hlas a klavír na slova Vítězslava Nezvala (1932) 5\'
V tmách. Písně pro hlas, violu a klavír na slova F. Werfela a O. Picka (1932) 8\'
Zpěvy o lásce, pro soprán a varhany nebo klavír na slova K. Gibraina (1941), ČHF 13\'
Ukolébavky pro alt a klavír na slova českých básníků (1945) 9\'
Steam-boat. Píseň pro hluboký hlas a klavír na slova Tristana Corbiera (1946) 8\'
Popěvky o lásce. Cyklus písní pro tenor a klavír na slova Jaroslava Seiferta (1970) 23\'

Klavírní skladby

Pět miniatur pro klavír (1931) 6\'
Sonáta pro klavír (1946) 15\'
Valčíky pro klavír (1953) 14\'
Dvanáct preludií pro klavír (1954), ČHF, Pa 20\'
Suita pro klavír pravou rukou (1972) 11\'

Varhanní skladby

Passacaglia, toccata, chorál a fuga (1946), Pa, CD Bonton Records 1991 (Toccata) 14\'
Ciaccona (1958), ČHF, Pa 5\'
PassacagIia quasi toccata B-A-C-H (1963), ČHF, Pa, CD Ultraphon 1992 8\'
Introdukce a fuga B-A-C-H (1972), ČHF, Pa 7\'
Studie B-A-C-H (1972), ČHF 5\'
Andante cantabile (1973), ČHF 7\'
Passacaglia a fuga (1976), Pa 9\'

Smyčcové kvartety

Smyčcový kvartet č. 1 (1944), ČHF 18\'
Smyčcový kvartet č. 2 \"Píseň nejvyšší věže\" s tenorovým sólem na slova A. Rimbauda (1946) 18\'
Smyčcový kvartet č. 3 (1955), ČHF
Smyčcový kvartet č. 4 (1964), ČHF
Smyčcový kvartet č. 5 (1973), ČHF

Komorní skladby pro 2 a více nástrojů

Čtyři skladby pro housle a klavír (1932) 14\'
Sonáta pro housle a klavír (1968), Pa 17\'
Dechový kvintet ( 1973), ČHF 20\'
Sonáta pro violoncello a klavír (1974), ČHF 20\'
Largo pro violoncello a varhany (1974), ČHF 10\'

Opera

Marnotratný syn. Opera na libreto Václava Renče (1948), Dilia

 

Inzerce