Skladatelé

Sluka Luboš

13.9.1928—

Externí odkaz

Životopisná data

Luboš Sluka absolvoval reálné gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a odbornou školu grafickou. V roce 1950 byl přijat na Státní konzervatoř do Prahy, kde získal s vyznamenáním tři absolutoria, a to v oborech bicích nástrojů (1954, prof. E. Špaček), dirigování (1953, profesoři B. Špidra, A. Klíma) a skladby (1955, prof. Fr. Pícha, M. Krejčí). Ačkoliv v roce 1951 byl přijal Arthurem Honeggerem za jeho žáka, právě tak jako Georgesem Auricem za jeho asistenta, pobyt v Paříži mu byl z politických důvodů znemožněn. Tytéž důvody značně komplikovaly i jeho přijetí na Akademii múzických umění v Praze. Posléze se přece jen podařilo L. Slukovi studium skladby na AMU absolvovat (1959), kompozici u prof. J. Řídkého a P. Bořkovce, filmovou a scénickou hudbu u V. Trojana. Poté několik let působil jako skladatel ve svobodném povolání. V letech 1962-63 byl hudebním dramaturgem Čs. televize v Praze, věnoval se také aranžování skladeb a zejména korepetici a koncertní spolupráci s významnými našimi pěvci. Od roku 1963 působil v hudebním vydavatelství PANTON jako odpovědný redaktor a od roku 1969 jako šéfredaktor. V roce 1976 byl na základě záměrné politické inscenace zcela suspendován, propuštěn ze zaměstnání a perzekvován. Nadále pak žil ve svobodném povolání jako skladatel. Po listopadové revoluci (1989) spolupracoval na utváření nové Společnosti skladatelů v rámci Asociace hudebních umělců a vědců a stal se prvním předsedou její dramaturgické komise. V únoru 1992 byl zvolen předsedou Společnosti skladatelů a v lednu 1993 předsedou celé Asociace hudebních umělců a vědců (AHUV). Od roku 1994 je členem Pondělníků, volného seskupení hudebníků a publicistů.

Dílo Luboše Sluky je velmi rozsáhlé a zasahuje do většiny kompozičních oborů (více než 250 skladbami), jeho doménou je jednoznačně oblast hudby komorní (více než 60 titulů). Již jeho raná Sonáta pro violoncello a klavír z roku 1956 zaujala svou invencí i zpracováním pozornost publika i kritiky a po mimořádném úspěchu na skladatelské soutěži v Moskvě - kde byl předsedou Dmitrij Šostakovič - se záhy stala povinnou skladbou na několika mezinárodních interpretačních soutěžích (např.v Rouenu, na Pražském jaru aj.). Dostala se pak do celého světa nepochybně i díky Pablu Casalsovi, který ji uváděl na svých mistrovských kurzech.

Velkou pozornost Luboš Sluka věnoval také vokální a vokálně symfonické tvorbě (8 písňových cyklů, 5 kantát), tvorbě filmové a televizní (85 hudeb k filmům všech žánrů, 30 k televizním inscenacím, 3 muzikály, 6 hudeb k TV seriálům), tvorbě orchestrální i hudbě tzv. populární (více než 130 šansonů a populárních písní). Obsáhlou a rozmanitou kapitolu tvoří rovněž Slukova tvorba pro děti, mládež a hudební amatéry, jež představuje asi 60 cyklických skladeb (Klavírní brevíř, Hry a sny, spolupráce na Klavírní školičce, Nové klavírní škole atd.).

Hudba Luboše Sluky nikdy jednoznačně nepodlehla žádné z novodobých skladebných technik či směrů, leč poučena jejich existencí vědomě navazuje na nejlepší tradice některých tzv. světových klasiků 20. století (především na Prokofjeva a Šostakoviče), z českých zejména na estetiku a dramatickou hudební dikci Leoše Janáčka . Zároveň Sluka ve svých nejen vokálních, ale i ryze instrumentálních skladbách navazuje v nejlepším slova smyslu na českou tradici hluboce cítěné, ale nesentimentální lyriky, tak jak je ceněna v nejlepších skladbách J. Suka a B. Martinů. Celá řad jeho skladeb byla vyznamenána různými cenami doma i v zahraničí. Sluka se rovněž věnuje tvorbě výtvarné a literární (dosud vydal tři básnické sbírky, napsané v klasické japonské veršové formě haiku).

 

Dílo

Orchestrální skladby

Oravská balada, symfonická báseň pro velký orchestr (1954), CHF, EMH 11'
Nokturno pro violoncello a komorní orchestr (1957), CHF, EMH 15'
Rybářská suita pro orchestr (1989), EMH
Suita na paměť Jaroslava Ježka (2006), EMH
Sinfonietta per archi (2007), EMH

Komorní skladby

Dvě elegie pro housle a klavír (1951) 7' EMH
Divertimento pro tři flétny (1951) 8'
Sonáta pro violoncello a klavír (1956), EMH, r Su, CD Music Vars 18'
Miniatury pro smyčcový kvartet (1956), EMH 7'
Sonáta pro housle a klavír (1970), EMH, PA, r PA 15'
Sonáta pro fagot (nebo basklarinet) a klavír (1971), EMH, EPB, r PA /nahrávka verze pro basklarinet/ 18'
Pastorale pro housle, violu (nebo violoncello) a klavír (1973), CHF, EMH 5'
Pastorale pro housle, klarinet a klavír (1973), CHF, EMH 5'
Pohádka pro flétnu, kytaru a violoncello (1973), CHF, EMH 8'
D-S-C-H pro basklarinet (nebo violoncello) a klavír /Na paměť Dmitrije Šostakoviče/ (1976), CHF, CD Music Vars 10'
Smyčcový kvartet č..1 (1976-77), CHF, EMH
Klavírní trio č. 2, pro housle, violoncello a klavír (1980-81), EMH
Con animo pro basklarinet /violoncello/ a klavír (1986), EMH
Klec pro dva slavíky, pro violoncello a klavír (1986), EMH, CD Music Vars 5'
Smyčcový kvartet č. 2 (1986), CHF, EMH 13'
Tři skladby pro hoboj /basklarinet/ a klavír (1987), CHF, EMH 11'
Na paměť Jaroslava Ježka. Taneční suita pro 5 violoncel (1988) EMH
Na paměť Jaroslav Ježka pro dvě violoncella a klavír (1988), EMH, CD Music Vars 11'
Andante con moto pro baklarinet a klavír (1989) EMH
Kvarteto pro flétnu, housle, violu a violoncello (1992), EMH 15'
D-S-C-H pro tenorsaxofon a klavír (1992), EMH 10'
Sunset Suite pro smyčcový kvartet (1991), EMH, CD PA 11'
Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1992) EMH
Nénie pro 5 violoncell (1994), EMH 11'
Partita pro tři flétny (1996), EMH 10'
Zpěvy pro trubku a varhany (2001) EMH 14'
Suita na paměť Jaroslav Ježka pro flétnu, housle, violoncello a klavír (2005) EMH

Skladby pro sólový nástroj

Malá klavírní suita (1950), PA, EMH 9'
Sonatina č. 2 pro klavír (1954 ) 8'
Jaro a mládí, suita pro klavír (1953 ), CHF, PA, EMH 11'
Variazioni per pianoforte (1955) EMH 10'
Hry a sny, drobné klavírní skladby (1963), EBP 8'
Cesty pro varhany. (1984), EMH, PA, r PA 24'
Suita piccola per chitarra (1984) EMH
Sonáta pro klavír /Na paměť Antonína Jemelíka/ (1988) EMH 12'
Ricapitolazioni per pianoforte (1995), EMH 13'
Devatero. Cyklus 9 klavírních skladeb (1999), EMH 14'
Vigilie pro varhany (2000), EMH, r CRo 8'
Toccata pro klavír (2010), EMH, povinná skladba mez. soutěže Pražského jara 2011 (I. cenu za její provedení získala švýcarská pianistka Arta Arnicane)

Písňová tvorba

4 Ave Maria pro zpěv a varhany (1946 - 1952), EMH 11'
O sanctissima, pro zpěv, housle a varhany (1947), EMH 2
Zpíváno dětem. Cyklus písní pro vyšší hlas a klavír na slova J.V.Sládka (1952), SU 8'
Šest písní na slova moravské lidové poezie pro vyšší hlas a klavír (1954), EMH 10'
Tři písně ma slova Švédské lidové poezie pro baryton a klavír (1954), EMH
Písně renesanční pro střední hlas a klavír na texty renezančních básníků /Angelo Poliziano, Torquato Tasso and Michelangelo Buonarotti/ (1957), SHV, r SU 6'
Tři zpěvy pro střední hlas a klavír (J.W.Goethe, O. Theer, Vl. Kučera) (1968) EMH
Květomluva. Cyklus písní pro střední hlas a klavír na slova Roberta Desnose (český překlad Kamil Bednář) (1973), PA, r PA
Kladské písně a balady ze sbírky J. Š. Kubína pro střední /též verze pro hlubší/ hlas a klavír (1964, rozšířená verze 1991), CHF, EMH 30'
Vyznání. Monolog pro hluboký hlas a smyčce na slova Michelangela Buonarrotiho v překladu Jana Vladislava (1985) EMH 10'

Sborová tvorba, kantáty

Ve jménu života. Kantáta pro mužský sbor, recitátora a symfonický orchestr na slova S.K.Neumanna (1959), CHF, EMH r SU
Na konci tisíciletí. Tři smíšené sbory na slova českých básníků /V. Závada, (1988), EMH 18'
Země překrásná pro ženský sbor na slova Františka Nechvátala (1973) EMH
Radosti není nikdy dost. Kantáta na pro dětský sbor a klavír na slova Vladimíra Šefla (1977)

Skladby pro děti a mládež

Hrátky, klavírní skladbičky pro děti (1969), EMH Panton
Chvilky u klavíru, skladby pro mládež (1969), EMH, Panton 8'
Slavíček v keřku spieva. Drobné skladby pro sopránovou zobcovou flétnu /nebo jiný nástroj/ a klavír (1982), EMH, CHF
Klavírní brevíř pro mladé i starší pianisty (1987), EMH, CHF, Pa 45'

Inzerce