Skladatelé

Simon Ladislav

3.4.1929—19.5.2011

Životopisná data

Skladatel, dramaturg, dirigent a klavírista Ladislav Simon studoval na Státní konzervatoři Praha obor klavír u Kláry Jiránkové v letech 1943-50. V letech 1944-45 studoval soukromě kompozici u Aloise Háby. Od roku 1948 do 1950 byl posluchačem na Filosofické fakultě Karlovy univerzity (hudební věda a fonetika) a v letech 1950-54 studoval na HAMU v Praze obor klavír u Františka Raucha. V letech 1951-53 byl lektorem výuky klavíru a hudební nauky na loutkářské fakultě DAMU v Praze a v letech 1953-54 působil jako hudební redaktor Československého rozhlasu v Praze. Mezi léty 1954 a 1958 byl dramaturgem a režisérem Československé televize Praha. V letech 1959-70 byl šéfem činoherního orchestru a hudebním dramaturgem Divadla na Vinohradech; v roce 1962 zde založil studio pro elektronickou hudbu a o rok později komorní soubor pro novou hudbu Sonatori di Praga. V letech 1966-68 učil hudební teorii na konzervatoři v Ostravě (se specializací na teoretické základy elektronické hudby). Mezi léty 1966-68 byl tajemníkem Svazu skladatelů v Ostravě. 1970-74 byl šéfem činoherního orchestru a hudebním dramaturgem činohry Národního divadla v Praze, kde za jeho působení vznikl Jazzový orchestr Národního divadla. 1974-76 působil jako dramaturg a dirigent opery Národního divadla v Praze, 1982-90 profesorem na Státní konzervatoři v Praze (hudební teorie, skladba a klavír). V letech 1976-93 byl rovněž dramaturgem a dirigentem baletu Národního divadla v Praze, v sezóně 1993/94 působil jako ředitel Uměleckého studia ministerstva obrany; zde inicioval založení orchestru Pražské komorní filharmonie. V letech 1996 až 2002 byl ředitelem Divadelní a literární agentury (DILIA) v Praze.

Jako autor scénické hudby spolupracoval s Národním divadlem, Divadlem na Vinohradech, Divadlem E. F. Buriana, Divadlem S. K. Neumanna, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, Divadlem J. K. Tyla v Plzni, Divadlem F. X. Šaldy v Liberci, Divadlem pracujících Most, Divadlem bratří Mrštíků v Brně, Státním divadlem Brno, Státním divadlem Ostrava, Divadlem Petra Bezruče v Ostravě, Slezským divadlem Opava, Těšínským divadlem ad. Ve svých skladbách se často nechával ovlivnit jazzem. Je autorem znělky k Večerníčku a více než dvou set titulů scénické hudby k televizním inscenacím. První veřejné provedení jeho skladby bylo v roce 1944 na večeru Pražské konzervatoře a první zahraniční provedení jeho kompozice proběhlo roku 1961 ve Vídni (Sonatina pro flétnu a klavír). V roce 1968 byla premiérově uvedena skladba Missa non sacra v Antverpách v podání souboru Sonatori di Praga. V roce 1974 se uskutečnila premiéra jeho nastudovaní Fibichova melodramu Hippodamie v Národním divadle (celá trilogie byla na programu Národního divadla až do roku 1979). V roce 1987 se na scéně Národního divadla konala premiéra jeho tanečního dramatu Jennifer. V roce 1989 nahrál jeho syn Jan, známý klavírista a pozdější ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu jeho Klavírní koncert. V roce 1991 byly premiérovány jeho symfonicko-dramatické variace na témata opery La Traviata Giuseppe Verdiho v Národním divadle. Významné bylo také provedení jeho Requiem za zemřelé, pro které byla hudba životem se sólisty Lucií Bílou, americkým barytonistou Jessem Webbem, Kühnovým dětským smíšeným sborem a dvěma big bandy, dirigoval Vladimír Válek (7. 11. 1993, Rudolfinum). Je autorem hudební znělky televizního Večerníčku.

 

 

Dílo

Komorní díla:

Nokturna pro flétnu, klarinet a harfu (1961).
Sonatina per flauto e pianoforte (1963).
Tři studie pro klavír a cembalo sólo, s magnetofonovým pásem (1965).
Antithese pro flétnu, basklarinet, klávesové a bicí nástroje a magnetofonový pás (1966).
Missa non sacra, pro 2 flétny, klávesové a bicí nástroje, recitátora a magnetofonový pás ­ na skladatelův text (1967).
Cesta. Dialog pro pět žesfových nástrojů (1981).
Sonáta pro klavír č. 1 (1981).
Perokresby pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot (1984).
Sonáta pro klavír č. 2 (1986), n EBP
Symfonietta pro 13 dechových nástrojů (1988).
Trio pro flétnu, violoncello a klavír (1991).
Sextet pro klavír, flétnu, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh (1991).
Koncertantní fantazie pro trombón a klavír (objednávka Pražského jara pro mezinárodní soutěž v roce 2004).

Orchestrální skladby:

Koncertino pro flétnu a orchestr (1969).
Koncert pro klavír a orchestr (1980), CD Panton 1990.
Koncert pro housle a orchestr (1987).
Koncert pro sopránový saxofon in B a orchestr - též pro klarinet in B (1988).
Concerto per fagotto e orchestra da camera (1991).
Koncert pro klavír a orchestr č. 2 (1991).

Vokální skladby:

Srovnání raka s lancknechtem. Cyklus písní pro baryton a klavír na texty Hanse Sachse v překladu Ivana Wernische (1986).
Artikule proti vojně, pro baryton sólo, klavír sólo, dechový kvintet, žest\'ový kvintet a kvintet bicích nástrojů na texty Hanse Sachse (1988).
Suita z baletu Jennifer, pro velký orchestr (1988), nahr. ČRo
Křest svatého Vladimíra. Opera-oratorium na texty Karla Havlíčka Borovského pro sóla, dětský a smíšený sbor a velký orchestr (1989).
Requiem za zemřelé, pro které byla hudba životem. Oratorium pro sóla, smíšený sbor, dva jazzové orchestry a varhany (1993), CD Clarton 1994
Mullier amicta sole. Oratorium pro sólo, sbor, symfonický a jazzový orchestr (1999).

Skladby pro velký jazzový orchestr:

Šachová dáma - blues pro jazzový orchestr (1971), nahr. ČRo
Tisíc sluncí - freska pro jazzový orchestr (1971), nahr. ČRo
Blues nešt\'astně narozených dětí (1972), nahr. ČRo

Hudebně dramatická díla:

Jennifer. Taneční drama, libreto Ladislav a Svatava Simonovi (1977), pro soprán a mezzosoprán sólo, činoherce, smíšený sbor a velký orchestr.
Medea. Taneční drama. Transkripce melodramu Jiřího Antonína Bendy (1978), pro recitátora a komorní orchestr.
Dvanáct měsíců. Taneční balada na námět pohádky Boženy Němcové, libreto E. Hofmann (1982), pro velký orchestr.
Kašpar- muž, který prodává rány holí. Operní groteska o třech dějstvích, libreto Ladislav a Svatava Simonovi (1986), pro soprán, mezzosoprán, alt, 2 tenory, 3 basy, komorní smíšený sbor, komorní orchestr.
Dáma s kaméliemi. Symfonicko-dramatická variace na téma Verdiho opery La Traviata (1990), pro velký orchestr. Televizní film, režie Petr Weigl (1992).

Scénická hudba pro Divadlo na Vinohradech (výběr):

George Farquhar: Bubny a trumpety (1959).
Josef Kajetán Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky (1959).
William Shakespeare: Koriolanus (1959).
Slátan Dudow: Zázračná kariéra Alberta Heytmanna (1960).
Federico Gárcía Lorca: Čarokrásná ševcová (1960).
Josef Kajetán Tyl: Jan Hus (1961).
Arthur Miller: Hon na čarodějnice (1961).
Ludvík Aškenázy: C. K. Státní ženich (1961).
Arnold Wesker: Kuchyně (1962).
William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy (1962).
Michail Šatrov: Synkopy pro trumpetu (1962).
O\'Neil: Milionový Marco (1962).
William Shakespeare: Julius Caesar (1963).
František Pavlíček: Nanebevstoupení Sašky Krista (1967).
Lesja Ukrajinka: Lesní píseň (1968).
Friedrich Dürrenmatt: Král Jan (1969).
Georges Feydeau: Brouk v hlavě (1969). Vladislav Vančura: Josefina (1970).

Scénická hudba pro Národní divadlo:

Jean Anouih: Tomáš Becket (1969).
Josef Kajetán Tyl: Krvavý soud (1970).
Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (1970).
Václav V. Štech: Třetí zvonění (1971).
Michail Alexandrovič Šolochov: Rozrušená země (1972).
William Shakespeare: Othello (1973).
Václav Klicpera: Hadrián z Římsů (1972).
Paul Zindel: Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní (1972).
William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy (1973).
Josef Kajetán Tyl: Paličova žena (1973).
Ignatij Dvoreckij: Člověk odjinud (1974).
Lev Nikolajevič Tolstoj, Georgij Pavlovič Ansimov: Vojna a mír (1975).

Inzerce