Skladatelé

Schaefer Theodor

23.1.1904—19.3.1969

Externí odkaz

Životopisná data

Po maturitě na telčské reálce (1914-1922) studoval na brněnské konservatoři (1922-1926) skladbu u Jaroslava Kvapila a dirigování u Františka Neumanna, na Mistrovské škole v Praze (1926 -1929) byl žákem Vítězslava Nováka. Dechovým kvintetem op 5. (1934) se zařadil k hudební avantgardě své doby. Ve svých 32 letech dosáhl velkého mezinárodního úspěchu, nebof tato skladba získala r. 1936 druhou (nejvyšší udělenou) cenu v mezinárodní anonymní soutěži kompozic pro dechové nástroje, jejíž porotu tvoňli skladatelé A. Roussel, D. Milhaud, J. Ibert a P.O. Ferroud.
Tvůrčí hledání Th. Schaefra vyústilo v osvobození hudební formy od principu symetrie, který byl podle Schaefra kdysi do hudby vnesen omylem z umění prostorových. To však znamená proskribování každé reprízy, a o to Schaefrovi vlastně šlo. Mluva skladby dostává novou tvářnost a obsah. Po expozici a provedení hudebních myšlenek pňchäzí místo reprízy vrchol skladby po stránce tektonické i obsahové. Prvky původních myšlenek splynou v myšlenku novou. Tak vzniká nový obsah, který kontrast mezi počátečními myšlenkami ruší a skladatel dociluje jakési hudební katarze. Na tomto hudebním principu jsou vytvořeny zejména skladby Smyčcový kvartet 111 op. 21, Cigánovy housle op. 29 pro housle a klavír, Diathema pro violu a orchestr op. 24, Barbar a růže op. 27 pro klavír a orchestr, Rapsodická reportáž op. 28 a Symfonie op. 25.
Nejrozměrnějším dílem je balet Legenda o štěstí, jehož hudba byla provedena koncertně ve suitách, ale který na své provedení čeká.
Zajímavý osud stíhal provedení symfonické předehry Jánošík (1939). Poprvé zazněla na Hudebním festivalu v Luhačovicích v r. 1940. Další provedení pod taktovkou Rafaela Kubelíka bylo velmi dramatické, 27. 5. 1942, v den atentátu na Heydricha. Stanné právo pro Moravu bylo vyhlášeno až pňštího dne. Znovu zazněla skladba přesně za tň roky 27. 5. 1945 jako úvod k slavnostnímu zahájení divadelní činohry Zemského divadla v Brně Mahenovým dramatem Janošík.
Významná je pedagogická činnost Th. Schaefra: městská hudební škola v Kutné Hoře (1930 - 1934), Kaprálova hudební škola v Brně (1934 - 1940), konzervatoř v Brně (1940 ¬1959), Filozofická fakulta Palackého univerzity v Olomouci (1947 -1949), Janáčkova akademie muzických umění v Brně (1959 - 1969). Jeho pedagogické působení se stalo legendou pro jeho preciznost a důslednost, ale také osobní noblesnost a jemný smysl pro humor. Vychoval celou generaci brněnských skladatelů a hudebníků (Pavel Blatný, Ctirad Kohoutek, Ivan Petrželka, Alois Piňos, Zdeněk Pololáník, Zdeněk Zouhar a další). Během svého působení na Kaprálově hudební škole ovlivňoval první skladatelské kroky Vítězslavy Kaprálové. S rodinou V. Kaprála ho vázalo hluboké přátelství, za války ukryl před gestapem skladby V. Kaprálové.
Th. Schaefer působil krátce jako dirigent: pěvecký spolek Tyl v Kutné Hoře (1930 ¬1932), sbor Sokola Brno I (1939 - 1941), Brněnské orchestrální sdružení (1934 - 1935). Byl neúnavným organizátorem kulturního a hudebního života v Brně. Stál u zrodu Mezinárodního hudebního festivalu v Brně (byl prvním předsedou festivalového výboru), který se dnes pořádá každoročně na podzim aje významnou součástí kulturního života v Brně. V r. 1939 se Th. Schaefer oženil s Jindřiškou Jandovou, která hrála dobře na klavír a podporovala svého muže v notografické dokumentaci. Manželství zůstalo bezdětné. Život Th. Schaefra ukončila zhoubná choroba.

Pozn: Tento text (autorka: Dr. Natasa Honzikova) je ve zkráceném znění převzat - s laskavým svolením Karly Hartl, ředitelky Společnosti V. Kaprálové - z webových stránek The Kapralova Society (http://www.kapralova.org/SCHAEFER.htm). 

Dílo

Seznam díla (Převzato z internetových stránek The Kapralova Society s laskavým svolením ředitelky Karly Hartl) 

• Jaro přichází, op. 1. Tň písně pro ženský hlas a klavír - Radost (M. Kaulfusová), Slunečko (J. V. Sládek), Panenka pro štěstí (A. Nováková) (1925)
• Smyčcový kvartet I. d moll, op. 2 (1929)
• Poštovní schránka, op. 3. Smíšený sbor na slova J. Wolkera - tříhlasý kánon pro ženský sbor v doprovodu mužského sboru (1932)
• Houslový koncert, op. 4. Housle a klavír (1933)
• Dechový kvintet, op. 5. Flétna, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot (1934 - 1935) Obdrželo: Druhá cena (I. neudělena) v anonymní mezinárodní soutěži, vypsané pařížskou "La revue musicale" v r. 1936. Porota: předseda A. Roussel, členové: J. Ibert, D. Milhaud, P. O. Ferroud.
• Sonatina, op. 6 . Klavír (1935 - 1936) První provedení: Koncert společnosti "Musik der Gegenwart" ve Vídni, hrál Bernard Kaff, 10. 2. 1936.
• Romantické skladby, op. 7. Cyklus skladeb pro klavír - Večer, Ty, Vzpomínka, Výsměch, Matce, Thema con variazioni (1936) První provedení: Koncert Klubu moravských skladatelů v Brně, hrál Dr. Ludvík Kundera, 16. 11. 1936.
• Klavírní etudy, op 8. Pětivětá klavírní svita (1936 -1937) První provedení: Klub moravských skladatelů v Brně, hrál Dr. L. Kundera, 22. 2. 1938.
• Scherzo Piccolo, op. 9. Orchestr (1937) První provedení: Radiojournal Bmo, dirig. Břetislav Bakala, 9. 12. 1941.
• Klavírní koncert s orchestrem, op. 10 (1937 - 1943) První provedení: Československý rozhlas Brno, sólista Dr. L. Kundera, dirigent B. Bakala, 15. 10. 1946
• Klavírní etudy, op. 11. Dva tance - Polka a moll, Valčík F dur ( 1937 - 1938) První provedení: Radiojournal Brno, hrál Vilém Vaňura, 9. 10. 1939.
• Valašská serenáda pro orchestr, op. 12. Symfonická báseň (1939) První provedení: Radiojournal Brno, dirigent B. Bakala, 17. X. 1939.
• Index, op. 13a. Klavír. Řada I: Pochod, Romance, Lístek do památníku, Elegie, Ekloga, Valse brillante, Polka, Ukolébavka (1938) (V době vzniku zařazeno do vyučovacích osnov hudebních škol)
• Index, op. 13b. Klavír. Řada II: Popěvek, Píseň, Říkadlo, Chorál, Serenáda, Nokturno, Aubade, Humoreska (1938) (V době vzniku zařazeno do vyučovacích osnov hudebních škol)
• Tři mužské sbory, op. 14. Ve tvém jméně - na text J.Týmla (popraven Němci), Mobilisace (text A. Vojkůvka), Ukolébavka (text K. Kapoun) (1939) První provedení: Ve tvém jméně, OPUS Brno, dirig. prof. Hradil, 3. 12. 1947. Mobilisace, Pěvecký spolek Foerster Brno, dirig. prof. K. Hradil, (Ukolébavka neprovedena) 11. 10. 1955.
• Baladická předehra k "Janošíkovi ", op. 15. Ouvertura pro velký orchestr (1939) První provedení: Hudební festival v Luhačovicích., Rozhlasový orchestr, dirigent Bř. Bakala, 20. 7. 1940.
• Smyčcový kvartet 11, op. 16. (1940-1941); První provedení: Český spolek pro komomí hudbu, Pražské kvarteto (A. Plocek, H. Berger, L. Černý, J. Šimandl), Praha 22. 2.1943.
• Vlast Libušina, Op. 17. Tň ženské sbory a cappella na texty A. Vojkůvky - Mateřština, Naše píseň, Vlast Libušina (1940); První provedení: Mateřstina, Vachův sbor moravských učitelek, dirigent B. Bakala, Vyškov 8. 5. 1943. Vlast Libušina, Ženský sbor Sokola Brno I, Brno 15. 3. 1941.
• Milostné balady, op. 18. Pět písní pro ženský hlas a klavír na text K. Kapouna - Už není, Neuspávej, Spící dítě, Naše jabloňka, Praha (1943); První provedení: Klub moravských skladatelů v Bmě, zpívala L. Domanínská, doprovázel V. Vaňura, 8. 4 1947.
• Zimní kantáta, op. 19. Soprán, smíšený sbor a orchestr (text Kamil Bednář)  (1943-1945)
• Elegie za Zdeničku, op. 20. Klavír (1944); První provedení: Klub moravských skladatelů v Bmě, hrál prof. Posadovský, 9. 3. 1948
• Smyčcový kvartet III, op. 21. (1944 - 1945); První provedení: Klub moravských skladatelů v Bmě, hrálo Moravské kvarteto (Kudláček, Jedlička, Kozderka, Černý), 4. 3. 1947.
• Divertimento mesto, op. 22. Třívětý oktet - flétna, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot, housle, viola a violoncello (1946 - 1947); První provedení: Unie českých hudebníků, Brno, hrálo Moravské dechové kvinteto (Dr. H. Kašlík, F.Suchý, J. Opa~ J. Vémola a J. Jakubec) a Brněnské komorní sdružení (J. Doležal, R. Kozdeika a J. Kopečný), 9. 4 1947.
• Legenda o štěstí, op. 23. Balet - cyklus: Prolog, I. díl Kořistníci, II. díl Šálení, III. díl Pouta, IV. díl Útlak, Epilog. Libreto A. Kratina podle Petrklíčů Sv. Čecha (1950 - 1953)
• Sinfonia pastorale concertanta alla maniera di stile classico, op. 23a. Z II. dílu Legendy o štěstí per flauto, oboe e fagotto solo con accompagnemento della orchestra piccola. Části: Pastorale, Divinizzazione, Finale rusticano (1954); První provedení: Státní filharmonie v Brně - Rozhlas, dirigent Dr. Otakar Trhlík, 25. 6. 1956.
• Suita z baletu Legenda o štěstí pro orchestr, op. 23b. Čtyřvětá (první 3 věty upraveny) - 1. věta ze IV. dílu (Zbožnění, tanec a bouře), 2. věta ze III. dílu (Vítězný tanec), 3. věta z Epilogu (1. obraz i s částí entre-actu), 4. věta ze III. dílu (Revoluční pochod - konec 1. obrazu). Orchestr (1955); První provedení: Krajský symfonický orchestr v Brně, dirigent Václav Neumann, 29. 9. 1955.
Pekelné tance z baletu Legenda o štěstí, op. 23c. Druhá scéna z prologu (úvod, polonéza, habanera, valčík). Orchestr (1958); První provedení: Rozhlas Praha I, dirigent Dr. O. Trhlík., 14. 6. 1961.
• Tři části z baletu Legenda o štěstí pro velký orchestr, op. 23d. 1. část: Dvě jednání od č. 17 do konce, 2. část: Epilog od začátku po č. 6 (3. věta ze Suity), 3. část Třetí jednání od č. 18 do konce obrazu 1. (4. Ze Suity) Orchestr (1955); První provedení: I. a II. část na: Přehrávce SČS v Brně, rozhlasový orchestr, dirigent B. Bakala, 19. 2. 1955. Všechny tři části : Rozhlas, Praha II, dirigenti - I. věta Dr. O. Trhlík, II. a III. věta B.Bakala, 26. IX. 1958.
• Taneční suita z baletu Legenda o štěstí pro velký orchestr, op. 23f. Pět vět z I. dílu: Kořistníci Tanec rozjařených, Tanec charakterizační, Půlnoční tanec,Tanec šťastného chlapce, Polka (motovidlo). Orchestr (1958); První provedení: Rozhlas Praha I, dirigent Dr. O. Trhlík, 22. 1. 1959
• Diathema pro sólovou violu a orchestr, op. 24 (1955 - 1956); První prov.: Čtvrtá přehlídka Svazu skladatelů v Bmě, dirigent B. Bakala, sólista R. Kozderka, 22. 2. 1957.
• Symfonie pro velký orchestr, op. 25. (1957 - 1961); První prov.: Osmá přehlídka Svazu československých skladatelů, Státní filharmonie, dirigent J. Pinkas, 11. 3. 1964.
• Dva madrigaly, op. 26. Ženské sbory a capella - České písně, Chodská (na texty E. Krásnohorské) (1957), Chodská přepracována na ženský sbor s doprovodem klavíru (1961). První provedení: Chodská - Ženské pěvecké sdružení "Krásnohorská" v Brně., dirigent K. Hradil, 7. 4. 1962.
• Barbar a růže, op. 27. Orchestr a klavír (1958-1959).
• Rapsódická reportáž, op. 28. Orchestr (1959 - 1960); První provedení: Sedmá přehlídka odbočky Svazu československých skladatélů v Brně, Státní filharmonie, dirigent Dr. O. Trhlík, 8. 12. 1960.
• Cigánovy housle, op. 29. Na námět básně Jar. Vrchlického. Housle a klavír (1960 - 1961) První provedení: Novinková hudební středa Svazu československých skladatelů, housle J. Doležal, klavír R. Kvapil, 17. 5. 1961.
• Fanfáry pro Janáčkovu akademü múzických umění v Brně, op. 30. 4 trubky, 3 pozouny a 1 tuba (1961); První provedení: Slavnostní koncert JAMU k uctění sedmdesátin Dr. Ludvíka. Kundery, 18. 12. 1961.
• Bithematicon, op. 31. Čtyři skladby (Podzim, Šípková růže, Les, Píseň o jarní louce) pro baryton a klavír (1967); První provedení: Matiné z díla zesnulého skladatele, zpěv Eduard Hrubeš, klavír Pavel Kuchař, 27. 4. 1969.

Neopusovaná díla, juvenilie:

Julie aneb Snář (Melodram, 3 dějství; malý orchestr, jazzové nástroje a klavír; G. Neveux, český překlad J. Hořejší; později zpracoval stejné téma B. Martinů jako Juliette) (1933 -1934) Mauglí. (Scénická hudba k divadelní hře podle R. Kiplinga; klavír) ( 1932)
Honza dobrák (Dětská opera, 2 soprány, tenor, bas, dětské a smíšené sbory, malý orchestr; pohádka - text F. Tomek) ( 1923 )
Švanda dudák. (Dětská opera, malý orchestr; pohádka - text F. Tomek) ( 1925)
Stvoření (Symfonická báseň, absolventská práce na konzervatoň, uložena v archivu brněnské konzervatoře) ( 1926)
Passacaglia a fuga pro velký orchestr (Absolventská práce z Mistrovské školy pražské konzervatoře, partitura uložena v archivu pražské konzervatoře) (1926-1927)
Hudba k sokolským cvičením (Prostná starších, Cvičení dorostenek s obručí) ( 1947) Slavnostní fanfáry (Brněnská konzervatoř) ( 1943)
Slavnostní fanfáry pro Univerzitu Palackého v Olomouci (1948) Tři české tance ve starém slohu (Orchestr) (1930)
Suita pro hoboj a klavír (1929-1930) Dva smyčcové kvartety
Jura (Smyčcový orchestr, flétna a klarinet, scénická hodba; text B. Plumlovská) (1921) Anemonky (Mužský sbor, text J. Vrchlický)
Písně s doprovodem klavíru: Ukolébavka (text L. Beková) ( 1931 )
Podivný svět (Tenor a klavír, cyklus 5 písní, texty A. Kraus, M. Kaulfusová) (1925-1926) Rašení (text F.S. Procházka)
Sežloutla ta lípa; Hvězdám (text J. Vrchlický) Balada horská; Balada dětská (text J. Neroda) Čerevený květ (text P. Bezrnč)
Má matka hrála (text K. HIaváček)

Literatura

- Lejskovi, Věra a Vlastimil: František Schäfer. Profil umělce a pedagoga, vyd. JAMU, Brno 1987

- Linka, Arne: Hudební skladatel Theodor Schaefer. Vyd. nakladatelství Georgetown ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně, v roce 2002 (včetně 20 stran obrazové přílohy)

Inzerce