Skladatelé

Košťál Arnošt

18.1.1920—1.7.2006

Životopisná data

Skladbu studoval na pražské konzervatoři u Rudolfa Karla a Karla Janečka. Na konci války pracoval jako korepetitor v divadle a vystupoval sólisticky jako kytarista. Po osvobození se stal spoluzakladatelem Lidového souboru konzervatoře, pro který skládal masové písně a upravoval scény se zpěvy a tanci. Spolupracoval s divadlem konzervatoře DISK, kde na sebe upozornil scénickou hudbou k Aristofanově hře Mír, s Honzlovým studiem Národního divadla, pro které napsal hudbu k Lorcově Krvavé svatbě a k Tylovu Chudému kejklíři, s Realistickým divadlem a nově utvořenými menšími scénami Městských divadel pražských.  
Postupem se stále více prohluboval Koštálův zájem o folklór, který ho v roce 1950 přivedl do profesionálního Československého státního souboru písní a tanců, kde se po dobu téměř dvou desítek let podílel jako jeden z vedoucích uměleckých pracovníků na formování uměleckého profilu tělesa a utváření jeho repertoáru. Mnoho z jeho hudby pro sbor, vokální skupiny i orchestr trvale zakotvilo v repertoáru souboru a navíc byl Košfál povolán i k vytvoření hudby pro vystoupení souborů lidové tvořivosti na celostátních spartakiádách. Vedle kompoziční práce pro soubory písní a tanců přitahovaly Koštála možnosti využití folklórních prvků pro moderní kompoziční jazyk ve sféře jevištní tvorby; výsledkem se stala v prvé polovině šedesátých let hra se zpěvy a tanci Bosorka a úspěšný celovečerní balet Studna lásky. 

V roce 1966 přešel Koštál do Ústavu pro hudební vědu Československé akademie věd, kde po několik let pracoval i badatelsky, od roku 1973 přednášel etnomuzikologii na Akademii múzických umění v Praze. V polovině sedmdesátých let se stal tvůrčím tajemníkem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců.

Inzerce