Skladatelé

Piňos Alois

2.10.1925—19.9.2008

Životopisná data

Alois Piňos vystudoval klasické gymnasium a lesní inženýrství. Kompozici studoval nejprve soukromě, pak na brněnské konzervatoři a v letech 1949-53 na Janáčkově akademii. Od r. 1953 tam vyučoval hudebně teoretické předměty, od r. 1965 skladbu.  Od konce 50. let je jeho jméno spojováno hlavně s novou hudbou. Jeho skladatelský vývoj byl podnícen objevem nových aktuálních kompozičních technik, které konvenovaly jeho naturelu. Svůj skladatelský obzor rozšiřoval opakovanou účastí na mezinárodních kurzech v Darmstadtu (P. Boulez, B. Maderna, K. Stockhausen), na kurzech elektronické hudby v Mnichově (M. Kagel, J.A. Riedel) a na kurzech francouzské konkrétní hudby v Praze (P. Schaeffer, F.Bayle a G. Reibel). Od druhé poloviny padesátých let začal cílevědomě vytvářet vlastní kompoziční metodu a poetiku a provádět hudebně teoretický výzkum. Brzy si vytvořil vlastní kompoziční systém a stal se jedním z nejvýraznějších a nejprůbojnějších autorů generace, vstupující na scénu začátkem šedesátých let.

Napsal mnoho skladeb - od komorních a vokálních děl až po symfonická, a mnoho děl v netradičních formách a žánrech (hudební happeningy, nové hudební divadlo, pódiové (scénické) produkce, audiovizuální kompozice). Elektroakustické hudbě se věnoval od r. 1964 jako jeden z prvních českých skladatelů. Piňos je též průkopníkem týmové kompozice. V r. 1967 založil skladatelský tým, který vede a z jehož dílny vyšla řada originálních děl (v 60. a 70. letech týmově spolupracoval s I. Medkem a M. Štědroněm).

Piňos patřil mezi ty české skladatele, jejichž tvorba byla v letech 1969 - 1989 komunistickým režimem diskriminována a zakazována. Až po roce 1989 mohl žít a pracovat v normálních podmínkách.

V Piňosově kompoziční třídě na brněnské JAMU studovalo a absolvovalo více než 30 studentů. Mnozí z nich jsou dnes významnými osobnostmi v české hudbě (M. Štědroň, P. Kofroň, J. Kollert, P. Graham, D. Forró, M. Dohnal, I. Medek, D. Dlouhý aj.). Piňos se rozhodujícím způsobem zasloužil o vytvoření moderně orientované „brněnské kompoziční školy\".

Mnoho času Piňos věnoval organizování a podpoře hudebního života. Byl spoluzakladatelem „Tvůrčí skupiny A\", orchestru pro novou hudbu „Studio autorů\", sdružení „Camerata Brno\", uměleckého sdružení „Q\", Společnosti elektroakustické hudby a je členem „Ateliéru \'90 Praha\", pražské Umělecké besedy a české sekce ISCM. Též pomáhal organizovat festivaly „Expozice experimentální hudby\" a „Expozice nové hudby\".

Komponování se u Piňose úzce pojí s jeho teoretickým dílem. Monografie „Tónové skupiny\" (Praha 1971, anglicky Brno 2001) je jeho nejznámější hudebně teoretickou prací. Její závěry jsou obecně platné a pro kompoziční teorii i praxi významné a inspirativní. Piňosovy další publikované teoretické studie se týkají např. výběru a zpracování zvukového materiálu /zvláště intervalů/, parametrů rytmu a timbru a budování nekonvenčního hudebního řádu, založeného na univerzálních kompozičních principech (selekce, restrikce, multivariace, zcelování, konfluence, latence, oscilace, kontrapozice, hierarchizace, transference, procesualita aj.). Dále lze připomenout Piňosovo členství v mezinárodních skladatelských porotách, vyučování na mistrovských kompozičních kurzech a přednášky na vysokých hudebních školách a na mezinárodních konferencích a sympóziích (Bonn, Dresden, Freiburg, Göteborg, Heidelberg, Helsinki, Ljubljana, Lyon, Reichenau, Riga, Stockholm, Wien, Graz, Bratislava atd.). V letech 1984 - 1994 byl stálým docentem na Mezinárodních prázdninových kurzech pro Novou hudbu v Darmstadtě a v 80. a 90. letech vypracoval též mnoho rozhlasových hudebních pořadů pro Westdeutscher Rundfunk Köln. Jeho skladby jsou hrány v četných evropských zemích i v zámoří.

Za své skladby získal mnoho cen: např. Cenu české kritiky 1994 za 3. smyčcový kvartet, cenu „Classic 1995\" za tutéž skladbu /\"kompozice roku\"/, cenu „Classic 1999\" za skladbu „Stella matutina\" /\"kompozice roku\"/, cenu Musica nova 2001 za skladbu „Bruma\", cenu města Brna 2002 za umělecké dílo a aktivity a Janáčkovu Zlatou medaili (v roce 2003) od JAMU za tvůrčí a pedagogickou činnost. V mládí získal Piňos pro svou tvorbu významné podněty v hudbě L. Janáčka, B. Bartóka a O. Messiaena. Zaujala jej hudba hudebních průkopníků (Ch, Ives, E. Varèse), Druhé vídeňské školy a soudobé avantgardy (W. Lutoslawski, G. Ligeti, I. Xenakis, L. Berio). Tradiční formy (koncert, serenádu, symfonii atd.) staví do nových souvislostí a do nevšedních vztahů uvádí i soudobé hudební experimenty. Typické pro něho je hledání objektivního řádu, úsilí o nalezení trvalých hodnot. Aplikuje různé druhy zákonitostí a ryze hudebními prostředky orientuje posluchače ke kladným životním hodnotám, vědom si přitom konfliktů a střetů v realitě. S tím souvisejí katarze v jeho dramaticky pojatých skladbách (Geneze, Panta rhei?, Lux in tenebris). V jeho díle nacházíme tvrdost výrazu (Konflikty, Koncert pro orchestr a mg pás, Metatance, Zatčení, Obžalovaný), intimní lyriku (Canti intimi, Kantiléna, Dolce far niente), intelektuální a šibeniční humor, ironii, hyperbolu, satiru a fikci (Karikatury, Dicta antiquorum, Vyvolavači, Bestiarium, Svízelné situace), zvláštní druh motoričnosti (rychlé finální věty) a specifickou hudební symboliku („231\", České letokruhy, Stella matutina). Takřka za znak hudebního neofuturismu lze označit Piňosovo zvukové vyjádření přírodních a civilizačních dějů (Kontrapunkty přírody, Domov, symfonie „Apollo XI\"). Akcentovány jsou vztahy jak uvnitř jednotlivých hudebních složek a parametrů, tak mezi nimi navzájem i mezi hudbou a případnými dalšími komponenty (textem, výtvarnými objekty aj.). Zdůraznění vztahů platí tedy pro veškerou Piňosovu tvorbu včetně elektroakustických a multimediálních skladeb. Jsou-li tyto vztahy pohyblivé, vzniká alternativní kompozice o více verzích.

Pro Piňosovu hudbu je typická absence depresivních a nostalgických nálad. Jasně vyjádřen je pozitivní vztah k životu, byť jakkoliv komplikovanému. Výrazně je zastoupena zejména oblast milostná (Ars amatoria, Hudba pro dva, Seznámení, Síla a moc lásky, Zelená hora, Setkávání) a duchovní tématika (Gesta Machabaeorum, In extremis, Pastorela, Panta rhei?, sursum corda, Laudatio, Quo vadis?). V posledních letech akcentuje filosofické téma naděje a spirituální zápas proti silám zla a destrukce (Lux in tenebris, Carmina psalmisona, Stella matutina, Finsternis, Music of Good Hope or Stormy Music, Nomen omen aneb 13 portrétů hada, Bestiarium, Svízelné situace, Clamores).

Dílo

Orchestrální tvorba

Zkratky. 10 skladeb pro orchestr (1963) ČHF, EdM12´
Koncert pro orchestr a mg pás (1964) EBP 17´
Dvojkoncert pro violoncello (housle), klavír, dechové a bicí nástroje (1966) ČHF 18´
Komorní koncert pro smyčce (1967) EBP 20´
Koncert na jméno Bach pro basklarinet, violoncello, klavír a orchestr smyčcových a bicích nástrojů (1968) ČHF 20´ (pozn.: sólisté jsou alternativní)
Symfonie „Apollo XI\" (1970) ČHF, EBP 22´
Pocta Praze pro velký orchestr (1973) 11´
České letokruhy pro velký orchestr (1975) 15´ (pozn.: Pocta Praze a České letokruhy tvoří formálně „Symfonický diptych\")
Dvě věty pro velký orchestr (1978) 9´
Koncert pro harfu a smyčcový orchestr (1978) EBP 18´
Divertimento pro velký orchestr (1979) ČHF 17´
Baletti pro komorní orchestr (1979) ČHF 17´
Serenáda pro žesťový soubor a bicí nástroje (pro BBB-Brno Brass Band) ČHF 10´
Koncert pro varhany a velký orchestr (1985) ČHF 20´
Kantiléna pro housle a violoncello sólo a smyčcový orchestr (1987) ČHF 10´
Lyrická předehra pro velký orchestr (1994) 15´
Concertino pro žestě a velký orchestr - Hommage à Leoš Janáček (1995) ČHF 12´

Komorní tvorba

Dechový kvintet (1959) /fl, ob, cl, cor, fg/ 18´
Trio pro housle, violoncello a klavír (1960) 20´
Suita pro housle, violu a violoncello (1961) 15´
Smyčcový kvartet č. 1 (1962) ČHF 17´
Karikatury pro flétnu, basklarinet (fagot) a klavír (1962) EBP 6´
Monology pro basklarinet sólo (1962) ČHF, HIS 7´ (Pozn.: též verze pro klarinet sólo a saxofon sólo)
Konflikty. Hudba pro housle, basklarinet, klavír a bicí nástroje (1964) ČHF, PA 10´ (Pozn.: též verze pro flétnu, basklarinet, kontrabas, klavír a bicí nástroje - Konflikty II)
Lyrické skici (1964-65) (Pozn.: texty Jana Skácela)
a) Dvě lyrické skici (fl, vln, speaker) 6´
b) Tři lyrické skici (basklarinet, klavír) 9´
c) Čtyři lyrické skici (fl, bcl, pf, speaker) 11´
Paradoxy. Hudba pro klavír (1965) IMD 6´
Pulsus intermissi pro sólistu na bicí nástroje (1965) EdM 6´
Hyperboly pro harfu sólo (1966) 9´
„231\". Tři skladby pro klavír (1969) ČHF 10´
„16. leden 1969\" - Památce Jana Palacha (1969) HIS 5´
Dialogy s Josefem Horákem pro basklarinet (1969) IMD 8´
Due campanari. Duo pro basklarinet, klavír a zvonivé bicí nástroje (1971) IMD 12´
ESCA. Hudba pro preparovaný klavír (1971) HIS 12´
Kontexty. Hudba pro klavír (1972) 9´
BÝT BIT. (Pulsus liberi) Hudba pro 1 - 4 hráče na bicí nástroje (1971) IMD 6´
TRIALOGY pro Harry Sparnaaye pro basklarinet (1974) IMD 8´
CANTI INTIMI. Smyčcový kvartet č. 2 (1976) ČHF 18´
POETICKÁ SUITA pro hoboj a klavír (1976) ČHF 15´
ŽESŤOVÝ KVARTET pro dvě trubky a dva trombony /Musica risoluta/ (1980) ČHF 10´
DECHOVÝ KVINTET pro dvě trubky, tenorový saxofon a dva trombony (1980) ČHF 17´
FÜR KÖNIGSTEIN. Konverzace pro housle a bicí nástroje (1981) IMD 9´
KASEMATY. Hudba pro klavír (1982) IMD 10´
NONET (1983) /fl, ob, cr, fg, vl, vla, vcl, cb/ EBP 13´
EUFORIE I. - V. Hudba pro 2 - 5 hráčů. Různé instr. obsazení (1983-1997) /fl, ob, cl, bcl, vcl, perc, synt/ 7´- 10´
ARIE pro flétnu a harfu (1984) 10´
KONVERZACE pro altový nebo tenorový saxofon sólo (1985) IMD 9´
SURSUM CORDA pro varhany (1988) HIS 8´
ZATČENÍ. Hudební scéna pro mezzosoprán, baryton, spíkra, komorní soubor /fl, cl, fg, 2 perc, vl, vla, vcl/ a mg pás na texty Franze Kafky (německy a česky) (1988) ČHF 9´ FF
SERENÁDA pro kytaru sólo (1991) 7´
SERENÁDA pro flétnu sólo (4 verze) (1991-2003) 6´- 8´
DOLCE FAR NIENTE I, II pro basetový roh / klarinet sólo a vl, vla, vcl, cb, pf (1992,1998) HIS 7´ 9´
LAUDATIO pro varhany (1992) HIS 5´
MUSICA AFFABILIS pro klavír (1992,1994) 10´
OBŽALOVANÝ. Dvě hudební scény pro basbaryton, pět instrumentalistů /cl, bcl, pf, perc, vl, vcl/ a mg pás na texty Franze Kafky (1993) /česky, německy/ HIS 11´
3. SMYČCOVÝ KVARTET (1993) EBP 13´
PĚT VĚT pro pět dechových nástrojů /Suita pro dechové kvinteto - fl,ob,cl,cr,fg/ (1994) 15´
PŘIBLÍŽENÍ pro housle a bicí nástroje (1994) HIS 8´
MORTONOGRAFIE pro klavír a komorní soubor - Hommage à Morton Feldman /fl,cl,fg,vl,vla,vibr/ (1996) HIS 9´
SONNENSCHEIN pro komorní soubor /fl, cl, pf, vl, vla, vcl/ (1997) HIS 9´
RENDEZ-VOUS houslí s violoncellem (1997) 6´
TŘI KONTEMPLACE pro violoncello a varhany (1997) 13´
THANKS FOR EVERY DAY (1998) a) smyčcový kvartet b) saxofonový kvartet c)dechový kvintet (fl, ob,cl,cr,fg) HIS 8´
STILLE NACHT (1998) a) fl, vl b) fl, vcl HIS 8´
STELLA MATUTINA. Hudba pro komorní soubor /fl,cl,bcl,vl,vla,vcl,pf,perc/ (1999) HIS 13´
Finsternis ANEB NA OBLOZE SE UKÁZAL SMUTNÝ ČAS pro violoncello a mg pás (2001) 6´48´´
MUSIC OF GOOD HOPE or STORMY MUSIC (Hudba dobré naděje aneb Bouřlivá hudba) pro čtyři hráče na bicí nástroje a mg pás (2001) HIS 16´
QUO VADIS? Hudba pro trombon sólo a komorní soubor /fl (picc),cl (bcl), pf, 2 perc, vl, vcl/ (2001) HIS 14´
NOMEN OMEN ANEB 13 PORTRÉTŮ HADA (2002) na text Al, Piňose /hlas a bicí nástr., pro jednoho sólistu/ HIS 11´
TLUČTE A BUDE VÁM OTEVŘENO pro sólistu na bicí nástroje (2003) HIS 11´
CLAMORES. Hudba pro komorní soubor /fl (picc), cl (bcl), pf, 2 perc, vla, vcl/ (2004-05) HIS 15´
TROJBOJ ANEB TRES FACIUNT COLLEGIUM pro tři hráče na bicí nástroje (2005) HIS 17´
DÁLKOVÝ BĚŽEC pro sólistu na bicí nástroje (2005) HIS 11´

Vokální tvorba


PŘIŠEL JSEM ŽÍT. Čtyři zpěvy pro nižší hlas a klavír na texty Ludvíka Aškenazyho /1962/ ČHF, HIS 8´
MYSLIVECKÁ HUDBA pro baryton a 4 lesní rohy na lidové myslivecké texty (1963) HIS 7´
DICTA ANTIQUORUM assa voce decantanti pro basbaryton sólo na texty antických přísloví a sentencí v latině (1966) IMD, HIS 10´
LUDUS FLORALIS. Pět zpěvů pro baryton sólo, ženský sbor, bicí nástroje a mg pás na latinsk@© verše Jana Nováka (1966) EBP 10
GESTA MACHABAEORUM. Kantáta pro basbaryton, smíšený sbor a nástroje /fl, trb, ar, perc/ na starozákonní texty z 1. makabejské knihy v latině (1967) 2.verze: bez nástrojové složky ČHF 14´
ARS AMATORIA. Kantáta pro soprán, bas, mužský sbor a velký orchestr na Ovidiovy texty v originále (1967) EBP 40´
IN EXTREMIS. Triptych pro smíšený sbor na texty evangelia sv. Matouše v latině a v moderních jazycích (1969) IMD 14´
SEZNÁMENÍ. Dueta pro soprán a bas s doprovodem kytary na texty seznamovacích inzerátů (1975) HIS 10´
MODRÉ NEBE. Čtyři zpěvy pro ženský hlas a klavír na texty Františka Hrubína (1978) 8´ Druhá verze: Hlas a komorní orchestr /v archivu ČRo Praha/
SÍLA A MOC LÁSKY. Tři lyrické zpěvy pro basbaryton a smyčcové kvarteto (nebo smyčcový komorní orchestr) na texty staré milostné poezie /v češtině/ (1974, 1982) ČHF
PASTORELA. Kantáta na lidové vánoční valašské texty pro: (1984) ČHF
a/ smíšený sbor, žesťový soubor a bicí nástroje 12´
b/smíšený sbor à capella 8´
c/dětský sbor à capella 7´
d/mužský vokální kvartet 8´
PŘÍSLOVÍ pro basbaryton sólo. Devět miniatur na česká přísloví (1968, 1990) 9´
ZELENÁ HORA. Hudba pro mezzosoprán, baryton a komorní orchestr na slova slovenské lidové milostné poezie (1991) HIS 9´
CARMINA LAURETANA pro baryton sólo na slova starých latinských mariánských modliteb (1997) HIS 8´
CARMINA PSALMINOSA. 1. Psalmus XCI. 2. Psalmus CXVI pro baryton sólo /v latině/ (1998) HIS 14´
ECLOGA IV. pro mezzosoprán, klarinet, violu a klavír na Vergiliovy texty v originále (2000) HIS 11´
ZPĚVY SMÍŘENÍ pro baryton a varhany na biblické a liturgické texty v češtině a v němčině (2002) HIS 11´
ŽALM 71 pro mužský vokální kvartet /mužský komorní sbor/ na český biblický text (2002) HIS 6´ Další verze: pro sólový baryton
INVOCATIO pro mužský vokální kvartet /mužský komorní sbor/ na texty evangelia sv. Matouše v mnoha starých i moderních jazycích (2002) HIS 4´
JAK JE KRÁSNÉ pro mužský vokální kvartet /mužský komorní sbor/ na slova V. Nezvala a A. Piňose (2002) HIS 7´
BESTIARIUM. Třináct zpěvů pro soprán, baryton a violoncello na skladatelův text (2002) HIS 13´
SVÍZELNÉ SITUACE pro ženský hlas a bicí nástroje na slova a fráze z lekcí učebnic pro začátečníky (2003-4) HIS 14´

Elektroakustické skladby:

KORESPONDENCE (1971) AR Plzeň 11´
HUDBA PRO DVA (1971) AR Brno 12´
DOMOV ANEB DŮM ČP. 3426 (1971-73) AR Brno 11´45´´
ADORACE (1972) AR Bratislava 10´30´´
NEKONEČNÁ MELODIE (1973) AR Plzeň 11´10´´
KONFLUENCE (1974) AR Bratislava 12´05´´
(META)TANCE (1975) AR Plzeň 9´42´´
/Též četné verze pro různé nástroje a mg pás/
SPELEOFONIE (1976) AR Bratislava 8´35´´
KONTRAPUNKTY PŘÍRODY (1978) AR Plzeň 21´08´´
Triptych: 1. Živly 8´17´´
2. Zoo 7´45´´
3. Bel canto 5´06´´
Pozn.: „Zoo\" a „Bel canto\" též jako audiovizuální díla (video film Petra Barana)
KANTILÉNA (1984) AR Plzeň 10´10´´
PANTA RHEI? (1984-5) AR Bratislava 14´01´´
Triptych:
1. Antifona 4´20´´
2. Metamorfóza 4´08´´
3. Katarze 5´33´´
Pozn.: „Katarze\" též jako audiovizuální dílo (videofilm Petra Barana)
LUX IN TENEBRIS (1990) GMVL /Lyon/ 10´17´´
Pozn.: Též audiovizuální verze se světly
ADVENT (1991) AR Praha 8´40´´
Pozn.: též verze se sólovou trubkou a mg pásem
BRUMA /ZIMNÍ SLUNOVRAT/ (2001) AR Praha 10´53´´
Pozn. „Bruma\" též jako audiovizuální dílo (videofilm Petra Berana)
NOMEN OMEN ANEB 13 PORTRÉTŮ HADA (2002) Ar Praha 11´36´´
/Elektroakustická verze komorní skladby/

Jevištní a audiovizuální skladby

VYVOLAVAČI. Pódiová produkce pro herce, sólové zpěváky, smíšený sbor, komorní orchestr a mg pás na text Josefa Berga (1970) ČHF 20´
STATICKÁ KOMPOZICE /STATICKÁ HUDBA/ pro mg pás a diapozitivy (1970)
/Elektroakustická hudba a diapozitivy - výtvarník Dalibor Chatrný/ AR Brno 14´
Verze z r. 1991: Video film Aleše Záboje /nahrazeny diapozitiyy/
MŘÍŽE. Audiovizuální skladba pro klavír a film (1970) ČHF 10´
Výtvarník: Dalibor Chatrný
Verze z r. 1991: Místo klavíru elektroakustická hudba /realizace D. Forró, AR Praha./. Videofilm Aleše Záboje
GENEZE. Audiovizuální skladba pro komorní orchestr a film (1970) ČHF 8´
Výtvarník Dalibor Chatrný
Verze z r. 1991: Místo orchestru elektroakustická hudba /realizace D. Forró, AR Praha/. Videofilm Aleše Záboje
Viz dále audiovizuální verze elektroakustických skladeb (Zoo, Bel canto, Katarze, Lux in tenebris, Bruma).
Dále scénické hudby ke hrám Christiana Andersena, Karla Čapka, Františka Hrubína, Williama Shakespeara, Johna Steinbecka, Vladislava Vančury aj.

Týmové skladby

A.Piňos, A. Parsch, R. Růžička, M. Štědroň:
PERIPETIE pro orchestr a mg pás (1969) ČHF 17´
DIVERISSEMENT pro harfu, klavír a orchestr (1969) ČHF 15
ECCE HOMO. Vokální symfonie pro soprán, bas, orchestr a mg pás na texty J. Berga a A. Piňose (1969) 30´
Concerto PER SEI /bcl, trbn, pf, arp, cb, perc/ (1971) ČHF 28´
CAPRICCIO. Elektroakustická hudba (1972-4) AR Brno /Praha/ 10´30´´
A.Piňos, J.Berg, M. Ištvan, A. Parsch, R. Růžička, M. Štědroň:
HLASOVÁ VERNISÁŽ pro soprán, bas a komorní soubor (1969) ČHF 30´
A.Piňos, I.Medek, M. Štědroň:
ANÁLY AVANTGARDY DOKOŘÁN ANEB VĚC CAGE. Komorní opera na libreto M. Štědroně (1995) 35´
ANÁLY PŘEDCHŮDCŮ AVANTGARDY ANEB SETKÁNÍ SLOVANSKÝCH VELIKÁNŮ. Komorní opera na libreto M. Štědroně (1997) 45´
BYLY ČASY, BYLY. Symfonický kaleidoskop pro velký orchestr (1999-2000) 45´
Alois Piňos - Mikuláš Piňos:
A VIEW INTO THE WINDY LANDSCAPE /fl, vln, tape/ (2000) 6´

Teoretické spisy

 Vyvážené intervalové řady. In: Sborník „Nové cesty hudby\", EBP 1970

Tónové skupiny, EBP 1971, anglicky: JAMU Brno 2001

Zpráva o týmových skladbách. In: HV 1/1970

Možnostní /alternativní/ kompozice. In: Sborník JAMU Brno 1982

Paradoxe der Kommunikation in der neuen Musik. UE 26821, 1989

Zum Prinzip der Latenz in der zeitgenössischen Musik. UE 26823, 1991

Mikrointervaly v soudobé české hudbě. In: OM 9-10, 1993

The Static Evolutions. IMD 1994

Musica ex machina contra musicam vivam? In: Sborník „Die Musik in der technischen Welt\", Ljubljana 1995

Hudba jako provokace. In: OM 2/1995

Obecné rysy modality a seriality. Ke vztahům mezi modalitou a serialitou. In: Sborník „Musica nova I\", JAMU Brno 1996 (Pozn.: Další kapitoly tohoto textu zatím v rkp.)

Team komposition als spezifisches Phänomen. In: Sborník „Melos-Ethos\", Bratislava 1998

Význam témbrů pro soudobého skladatele. In: Sb. HAMU, Praha 2003

Transferované hudební objekty z hlediska univerzálních principů. In: Sb. JAMU, Brno 2003

Duchovní proudy v současném umění. In: OM 4/2003

Náhoda, princip, systém, řád. Poznámky k odrazu přírody v soudobé hudbě. Spoluautoři Arnošt Parsch a Jaroslav Šťastný. JAMU, Brno 2005

Řád hudební kompozice a prostředky jeho výstavby. Spoluautor: Ivo Medek, JAMU, Brno 2005

Brněnská multimediální scéna. Spoluautor: Ivo Medek. JAMU, Brno 2005-06-20

 

 

 

 

Literatura

Bártová, Jindřiška: Camerata Brno, vyd. JAMU v Brně 2003 (s. 202 - 235)

Inzerce