Skladatelé

Parsch Arnošt

12.2.1936—19.9.2013

Životopisná data

Arnošt Parsch byl původním povoláním ekonom a kompozici studoval nejprve soukromě u Jaromíra Podešvy (1955-56) a u Miloslava Ištvana (1956 - 1963). V letech 1963 - 69 studoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění ve třídě Miloslava Ištvana a v následujících letech absolvoval také postgraduální studium „experimentální hudby". Rok po absolvování JAMU opustil své původní zaměstnání a v r. 1969 nastoupil na místo tajemníka krajské odbočky SČSKU v Brně. V r. 1977 přešel do funkce tajemníka a vedoucího sekretariátu Meziná­rodního hudebního festivalu v Brně (do 1993). Od roku 1990 působíl na Hudební fakultě JAMU jako interní pedagog kompozice a teorie skladby (profesor).

Ve svých skladbách používal řadu technických prostředků tzv. „Nové hudby", inspiroval se i grafickými partiturami a výtvarnými objekty (Trasposizioni I, II, III). V počátcích byl ovlivněn představiteli tzv. „druhé vídeňské školy" (Schönberg, Berg, Webern) a tvorbou svých učitelů, M. Ištvana, A. Piňose a dalších. Zaujala ho také díla skladatelů tzv. „polské školy", zejména Witolda Lutoslawského. Ve svých dílech ze 60. a 70. let aplikoval soudobé skladebné principy (malá aleatorika, témbrová hudba, intervalové řady apod.) V rozhlasových studiích v Plzni a Brně vytvořil několik elektroakustických skladeb, v nichž aplikoval svou kompoziční metodu „transformace konkrétních zvukových dějů". Tuto racionální metodu později použil v řadě svých komorních, orchestrálních i vokálních děl: Sonáta pro komorní orchestr, 2. symfonie, smíšený sbor Víno, žesťový sextet Pevně držet! aj.

V polovině 70. let se v Parschově tvorbě začínají více objevovat folklórní prvky. První výraznou skladbou neofolklorní stylové orientace je třívětá koncertantní skladba Vyletěl fták hore nad mraky. Vedle citací tří variant stejnojmenné lidové balady (zapsal Vladimír Úlehla ve Strážnici) v hobojovém partu na začátku každé věty, použil i fragmenty dalších variant této písně pro stavbu tónových i rytmických „terénů". Využívání přirozených modalit je charakteristické pro jeho tvorbu až do současnosti. Svůj zájem o studium a využívání různých prvků etnické hudby postupně rozšiřoval na lidovou a tradiční hudbu kulturních okruhů všech kontinentů. Zúročení toho nalezneme i v jeho nejrozsáhlejší skladbě Vítání jara. V průběhu 90. let se v jeho skladbávch stále častěji objevují také osobitě pojaté prvky tzv. „nové jednoduchosti". Tato tendence je patrná zvláště ve skladbách pro komorní orchestr - Hlas řeky, Růžová zahrada, Tichá krajina a v komorních vokálních cyklech Popravy a vzkříšení, Three Blue Poems, Řeka tiše plyne, v dvoudílném cyklu Jak mátu v dlaních i ve skladbách pro různá komorní seskupení - Zužování pro flétnu a housle a „...ausufernd" pro basklarinet a klavír, v orchestrální fantazii Una voce aj.

Na mezinárodní přehlídce soudobé tvorby Pražské premiéry 2006 byla s úspěchem provedena klarinetistou Emilem Drápelou a Komorní filharmonií Pardubice s Leošem Svárovským včele Parschova Fantazie - koncert pro klarinet a orchestr.

 

 

Dílo

Orchestrální a koncertantní tvorba

Koncert pro dechy, bicí nástroje a klavír (1964) 18'
Musica concertante con ommagio pro flétnu, hoboj, fagot, housle, kontrabas a smyčcový orchestr (1970), o Panton 11'
Symfonie č. 2 pro velký orchestr (1973) 20'
Útěk. Symfonický obraz pro velký orchestr (1973), o SU 14'
Vyletěl fták hore nad oblaky pro hoboj a velký orchestr nebo klavír (1975), ČHF (též verze pro hoboj a klavír), o SU 17'
Poselství pro 2 smyčcové orchestry (1978), o SU 8'
Symfonie-koncert pro lesní roh a orchestr (1982) 24'
Rondo pro orchestr s koncertantními houslemi "Prométheus" (1983) 16'
Poéma - koncert pro cimbál a orchestr (1986) 21‘
Koncert pro basklarinet a orchestr (1989) 17‘
Most - metamorfózy pro orchesttr (1996) 10‘
Una voce pro velký orchestr (2001)
Fantazie - Koncert pro klarinet a komorní orchestr (2004-5)

Komorní tvorba

Hudba pro smyčcový kvartet a bicí nástroje (1964) 14'
Sonáta pro varhany (1965), o Panton 12'
Rota pro housle a klavír (1965), Panton 6'
Poetica č. 2 pro basklarinet a klavír (1966), o SU 5'
Struktury pro basklarinet a klavír (1967) 8'
Trasposizioni I pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh (1967) 11'
Esercizi per uno, due, tre e quatro pro 2 flétny, kytaru a violoncello (1971) 13'
Quatro pezzi per quatro stromenti pro klarinet, housle, kontrabas a klavír (1972), ČHF 11'
Smyčcový kvartet č. 2 (1973), ČHF, o Panton 16'
Květiny (Les Fleurs) pro basklarinet a klavír (1976), o Panton 8'
Předjaří pro recitátora, flétnu, basklarinet a klavír na text P. Aujezdského (1977) 10'
Vůně dřeva pro klarinet B a cimbál nebo klavír (1978), ČHF 13'
Pevně držet! pro 2 trubky, lesní roh, 2 trombony a tubu (1979), o Panton 12'
Dialog pro lesní roh a varhany (1984)
Kresby. Tři věty pro housle, klarinet a klavír (1988/1994 II. verze)
Tichá krajina pro fl, cl, perc, pi, vn, vcl (2000)
Memory Stones I pro anglický roh (In memoriam Maggie Hemingway) (2001)
Zužování, duo pro flétnu a violoncello (2002)

Vokální a vokálně instrumentální tvorba

Válka s mloky pro dětský sbor a klavír na text K. Čapka (1969), o SU 7'
Prostopravdy pro soprán, 2 flétny, kytaru a violoncello na slova Mikuláše Dačického z Heslova a J.A. Komenské­ho, spoluautor M. Štědroň (1973) 13'
Jednou vyšlo rudé slunce. Zpěv k vítězství Indiánů u Little Big Hornu roku 1874 na indiánský text Setting Bulla pro smíš. sbor, klarinet, saxofon a jazzový orchestr, spoluautor M. Štědroň (1975), ČHF 16'
Víno. Smíšený sbor na text P. Aujezdského (1976), Panton, o Panton 7'
Dětské hry pro dětský sbor na slova P. Aujezdského (1978) 5'
Džbánky. Smíšený sbor na slova P. Aujezdského (1981), Panton 17'
Jízda králů. Scéna pro tenor, bas, smíšený sbor a komor­ní soubor podle moravských lidových obřadních textů (1984)
Ústa. Smíšený sbor na slova P. Aujezdského (1985) 9‘
Vzývání lásky. Patero zpěvů pro tenor a klavír na slova P. Aujezdského (1987) 17‘
Viver lieto goglio, pro smíšený sbor a capella (1996)
Three Blue Poems. Tři zpěvy na básně Janet Salasové (2005)

Elektroakustická a konkrétní hudba

Transposizioni II a III (1969, 1970) 3', 16‘
Labirinthos (1971) 21'30'
Ve vysokých horách (1972) 13‘
Rozednívání (1982) 13‘
Capriccio (1989)
Polyfonie pro basklarinet a elektroniku (2003)

Literatura

Bártová, Jindřiška: Camerata Brno, vyd. JAMU v Brně 2003 (s. 178 - 202)

Inzerce