Skladatelé

Novák Jan

8.4.1921—17.11.1984

Externí odkaz

Životopisná data

Jan Novák, rodák z malého městečka na jihozápadní Moravě, byl jednou z nejvýraznějších skladatelských osobností české hudby druhé poloviny 20. století. Nové Říši vévodí premonstrátský klášter, jenž byl po staletí střediskem kultury a vzdělanosti kraje a toto prostředí - Novákovi rodiče nalezli v klášteře částečnou obživu i byt - významně ovlivnilo mnohotvárný rozvoj Novákovy umělecké osobnosti. Důkladného humanitního vzdělání se Novákovi dostalo na jezuitském gymnáziu na Velehradě, maturitní zkoušky složil na klasickém gymnáziu v Brně. V dospělém věku se druhým pólem jeho zájmu - vedle skladby - stalo prohloubené studium středověké latiny a antické poezie a literatury, což organicky vrostlo do většiny jeho kompozic. Od dětství projevoval Jan Novák výrazné hudební nadání při hře na housle, klavír i varhany, první kompoziční pokusy se datují do období jeho gymnaziálních studií před 2. světovou válkou. To ho přivedlo na brněnskou konzervatoř (1940 - 46) do kompoziční třídy Viléma Petrželky a k nejlepšímu brněnskému klavírnímu pedagogovi Františku Schäferovi. Konzervatoř, přerušenou za války dvaapůlletou nucenou prací v Německu, absolvoval Smyčcovým kvartetem a orchestrální Taneční suitou. Ve studiu kompozice pokračoval krátce na pražské AMU u Pavla Bořkovce a znovu u Petrželky na nově zřízené JAMU v Brně, školení ukončil stipendijním pobytem v USA, kam odjel v červenci 1947 díky úspěchu v soutěži pořádané Ježkovou nadací. Léto strávil v Berkshire Music Center v Tanglewoodu [Mass.], kde se účastnil kurzů pod vedením Aarona Coplanda (na koncertech frekventantů kursu předvedl svá Malá preludia a fughetty na Janáčkovo téma a písňový cyklus Carmina Sulamitis), dalších pět měsíců byl žákem Bohuslava Martinů v New Yorku. Po návratu do Československa (25. února 1948) působil krátce jako korepetitor v brněnské opeře, záhy však dal přednost dráze svobodného umělce. "Protloukal se všelijak", vyznal později ve své kratičké autobiografii, skládaje hudbu k činohrám, krátkým a loutkovým filmům, rozhlasovým hrám, občas hrál v rozhlase po boku své ženy skladby pro dva klavíry, z nichž mnohé sám vytvořil. Bytostně svobodomyslný skladatel se neustále dostával se svými nekompromisními uměleckými i občanskými názory do kontroverzí s oficiální byrokracií a dogmatickým vedením Svazu skladatelů, což mělo za následek různá diskriminační opatření. To byl jeden z hlavních důvodů pro jeho rozhodnutí emigrovat po okupaci Československa v srpnu 1968 na Západ. Poslední období svého života tedy Novák pobýval v exilu, postupně v Rakousku, Dánsku, Itálii (1970-77) a nakonec ve Spolkové republice Německo, kde až těsně před svou nenadálou smrtí dostal nabídku učit na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu. Již skladby z Novákových studijních let odkryly jeho nesporný talent, který ho řadil mezi nejslibnější představitele mladé poválečné skladatelské generace. Z množství skladeb tohoto raného období prošel autorskou sebekritikou jen písňový cyklus Carmina Sulamitis, kterým začíná dlouhá řada Novákových skladeb na latinské texty vedoucí až k rozměrné kantátě Dido, středověkému opernímu miráklu Dulcitius a zpívanému baletu Aesopia. Setkání s Bohuslavem Martinů mělo na mladého skladatele "zásadní a převratný význam". Martinů ho naučil minuciózní cizelérské práci s motivem, objevil mu bohatství rytmů, svěřil se mu se svými hudebními láskami (T. Morley, A. Corelli, J. Haydn) a dal mu nahlédnout do vlastního tvůrčího procesu. Radami na dálku pokračoval přátelský styk učitele a žáka ještě dvanáct let do smrti B. Martinů. Koncem 50. let končí i první období Novákovy tvorby. Zformovaly se v něm některé charakteristické rysy Novákovy hudby: zřetelná formová strukturace, instrumentační mistrovství, hybná rytmika a volná tonalita, i zárodky jeho specifického vokálního stylu, jehož nesentimentální zpěvná linie vyváženě využívá kantilény, parlanda i ornamentiky. Symbolicky bylo toto období zarámováno skladbou Variace na téma Bohuslava Martinů, kterou Novák vytvořil v r. 1949 v klavírní podobě a o deset let později ji v roce Mistrovy smrti oděl do orchestrálního hávu. Sedm variací na závěrečný motiv Martinů Polní mše a závěrečná dvojitá fuga jsou ukázkou Novákovy technické vyspě­losti v oblasti formového a instrumentačního řešení partitury. Skladatel, otevřený všem novým proudům o jejichž přijetí nebo odmítnutí chtěl rozhodovat svobodně a nezávisle na ideologiích a dobových módách, se na přelomu 60. let obeznámil s principy seriální techniky a postupy tzv. Nové hudby. Přijal je s noblesním nadhledem: dvanáctitónovou řadu použil umně a s vtipem v několika skladbách - poprvé ve střední větě Capriccia pro violoncello a orchestr, v lyrických Dulces cantilenae a mistrovsky ve skladbě Passer Catulli pro bas a noneto. Apoštolem serialismu se však nikdy nestal. V téže době objevil lákavější zdroj své hudební inspirace - latinu. Ve stále hojnějších vokálních kompozicích se mu stala základem hudební poetiky, ve které ožily klasické rytmy latinské poezie. Antické, středověké i novodobé latinské texty (mnohé z nich si psal sám) ovlivnily i formální schéma hudební fráze a vymodelovaly její melodiku. Novák našel pomocí tohoto univerzálního jazyka svoji osobitou hudební řeč, které nikdy nechyběla tvůrčí invence, všudypřítomný humor a vtip, tak vzácný ve věku plném tragédií a dramatických zvratů.

 

 

Dílo

Výběr ze skladeb

Komorní hudba

Skladby pro sólový nástroj

Dětské hry pro klavír, instruktivní (1956), Pa
Toccata chromatica pro klavír (1957), EdS 7'
Inventiones per tonos XII pro cembalo (1960), ed. G. Zanibon, Padova 20'
Sonata brevis pro cembalo (1960), Pa, ČRo 7'
Toccata Georgiana pro varhany (1963), ed. G. Zanibon, Padova  6'
Puerilia, 10 snadných skladbiček pro klavír (1970], Z
Rondini, 8 malých rond pro klavír (1970), Z
Iubilationes pro varhany (1976), EBP 10'
Cithara poetica pro kytaru (1977), vyd. Moeck Verlag, Celle
Cantica pro klavír (1978) 23'
Odae, 5 cvičení v Horatiovi pro klavír (1979) 15'
Dvě preludia a fugy pro flétnu sólo [1979), vyd. G. Zanibon, Padova 8' + 7'
Sonata pro housle sólo (1980), vyd. G. Zanibon, Padova   20'
Cinque capricci /Capricinia/ pro klavír (1980) 19'
Sonáta pro klavír (1982) 19'

Skladby pro dua

Pocket sonata pro housle a klavír (1973), Z 7'
Rosarium, 9 divertiment pro 2 kytary (1975), Z 18'
Sonatina pro flétnu a klavír (1976), Z 9'
Choreae vernales pro flétnu a klavír /nebo kytaru či smyčcový orchestr/ (1977), Z , CD ČRo 2006 16'
Sonata gemella pro 2 flétny (1978), Z 15'
Nocturno pro klavír na 4 ruce (1980) 5'
Sonata super "Hoson zes . . . " pro housle nebo flétnu a klavír (1981), FM 20'
Rotundelli pro violoncello a klavír (1981) 17'
Sonata serenata pro housle a kytaru (1981), Moeck Verlag, Celle 21'
Sonata da chiesa I pro violu a varhany (1981) 19'
Sonata da chiesa II pro flétnu a varhany (1981) 17'
Sonata rustica pro akordeon a klavír (1982), Hohner Verlag 18'
Marsyas pro pikolu a klavír (1983) 13'

Skladby pro tři a více nástrojů

Baletti à 9, pro noneto (1955), EdS, o SU 19'
Concertino pro dechové kvinteto (1957), ČHF, o SU 12'
Panisci fistula. 3 preludia pro 3 flétny (1972), Z 4 1/2'
Ioci pastorales pro hoboj, klarinet, lesní roh a fagot (1974), Z 14'
Smyčcový kvartet "Quadricinium fidium" (1977), CD Jan Novák - Complete Works for String Quartet, vyd. ČRo Radioservis a. s. 2012
Sonata tribus pro flétnu, housle a klavír (1982) 16'
Sonata phantasia pro violoncello, fagot a klavír (1982) 15'
VII metamorphoses in Pastorale L. v. B. pro flétnu, hoboj, 2 housle, violoncello a klavír (1983) 9'
Aeolia pro 2 flétny a klavír (1983) 8'
Smyčcový kvartet č. 2 (1984), CD Jan Novák - Complete Works for String Quartet, vyd. ČRo Radioservis a. s. 2012  5'

Skladby koncertantní

Koncert pro hoboj a smyčcový orchestr (1952), EdS 25'
Koncert pro 2 klavíry a orchestr (1955), ČHF 27'
Capriccio pro violoncello a malý orchestr (1958), Pa, Schott Music, o SU 16'
Concentus Euridicae (Concerto per Euridice) pro kytaru a smyčcový orchestr (1971), Z 18'
Concentus bilugis pro klavír na 4 ruce a smyčcový orchestr (1976), Z 21'
Choreae vernales pro flétnu a malý orchestr (1980), Z 16'

Skladby pro komorní orchestr

Odarum contentus, 5 meditací v metru Horatia pro smyčcový orchestr (1973), vyd. G. Zanibon, Padua
Elegante tripudiorum pro malý orchestr (1980) 17‘
Ludi concertantes pro 18 nástrojů (1981) 17‘

Skladby pro velký orchestr

Svatební košile, suita z baletu (1954), ČHF
Filharmonické tance (Choreae philharmonicae) (1956), ČHF 16'
Variace na téma Bohuslava Martinů (verze pro 2 klavíry, 1949, pro orch., 1959), Pa 15'
Musica Caesariana, suita pro dechový orchestr (1960) 12'
Ludi symphoniaci I (1978) 23'
Symphonia bipartita (1983) 20‘

Skladby pro sólový hlas s doprovodem

Carmina Sulamitis pro mezzosoprán a komorní orchestr [texty: Vulgata - Píseň písní] (1947), EdS /canto e pianoforte/ 19´ Závišova píseň pro tenor a orchestr /staročeský text/ (1958), ČHF 28'
Horatii carmina pro zpěv a klavír (1959)
Dulces cantilenae pro soprán a violoncello (na texty Jana Campana Vodňanského) (1961), n Pa, CD Přítomnost - Česká hudba 20. století, Gramofonové závody Loděnice 1998  8'
Passer Catulli pro bas a noneto (1962), EdS, o SU 9'
Ioci vernales pro bas, 8 nástrojů a mg pás [Carmina burana] (1964), EdS, o SU 22'
Mimus magicus pro soprán, klarinet a klavír [Vergilius] (1969), Z, 15'
Duo fragmenta pro alt a smyčcové kvarteto [texty R. Pandulová] (1970), Z 5‘
Apicius modulatus pro vyšší hlas a kytaru [kuchařské recepty dle Apicia a Martiala] (1971), Z 15'
Orpheus et Euridice pro soprán, violu d'amore a klavír [Vergilius] (1972), Z 24'
Columbae pacis et aliud pecus pro vyšší hlas a klavír (text autor] (1972) 18'

Sborníky latinských písní na texty různých autorů pro zpěv a klavír:

Cantica latina, Artemis Verlag, München und Zurich 1985
Schola cantans, Z 1973
Florilegium cantionum latinarum, 3 svazky, Z 1972-4

Skladby pro sbor

Tři kanzonety pro 3 hlasy (text V. Nezval) (1951), EdS
Meditatio canina, pro ženský sbor (text J. Novák) (1967), Z 8'
Sulpicia (Amores Sulpiciae], 6 ženských sborů na texty A. Tibulla (1967), Z 10'
Exercitia mythologica, 4-8hlasý komorní sbor (text J. Novák) (1968), Schott 12'
Catulli Lesbia pro mužský sbor (1968), Z 13'
Rana rupta, pro smíšený sbor (Phaedrus) (1971), Z
Servato pede et pollicis ictu, 9 čtyřhlasých smíšených sborů [text Horatius] (1974), Z 13'
IV Fugae Vergilianae pro smíšený sbor (1974) 19'
Eis Aphroditen, šestihlasý hymnus pro smíšený sbor [text Pseudohomerus] (1980) 6‘
In tumulum Paridis, čtyřhlasý smíšený sbor (text Martialis) (1983)

Kantáty

Dido, naratio cantica lamenta pro mezzosoprán, recitátora, mužský sbor a orchestr (text Vergilius) (1967), ČHF 35'
Ignis pro Ioanne Palach pro sbor a orchestr (text J. Novák) (1969), ČHF 8‘
Planctus Troadum pro alt, ženský sbor, 8 violoncell, 2 kontrabasy a 2 hráče na bicí nástroje [Seneca] (1969), Z 21'
Invitatio pastorum, malá vánoční kantáta pro sóla a šestihlasý sbor [texty Carmina burana] (1974), Z 12'
Vernalis temporis symphonia pro sóla, sbor a orchestr (1982) 31'

Jevištní díla

Svatební košile. Balet ve 4 obrazech podle K. J. Erbena (1954), Dilia, o SU (orchestrální suity)
Dulcitius. Lyrická opera o 14 obrazech podle duchovní hry Hrosvithy z Gandersheimu (1974) 60'
Aesopia. 6 zpívaných a tančených bajek podle Phaedra (1981), EBP /verze pro S,A,T,B, Pf/ 45'
Aesopia - koncertní verze pro sbor a malý orch. (Aesopia minora), EBP 33'
Scénické hudby k Figarově svatbě (Beaumarchais), Romeovi a Julii, Eugenu Oněginovi a ke Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pána a spasitele našeho Ježíše Krista (1964)

 

Inzerce