logo musica HIS

Skladatelé

 
A B C Č D E F G H I J K L M N O Ó P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
 

Sommer Vladimír

Narozen: 28.2.1921 Dolní Jiřetín
Zemřel: 8.9.1997 Praha

Životopisná dataDílo
 

Životopisná data

Po studiích na učitelském ústavu vstoupil na pražskou konzervatoř, kde se věnoval oborům housle (B. Voldan) a skladba (K. Janeček). Ve studiu skladby pokračoval na Akademii múzických umění u P. Bořkovce, absolvoval v roce 1959 houslovým koncertem. Vedle skladatelské činnosti, za niž se stal nositelem Státní ceny Klementa Gottwalda, působil pedagogicky, nejprve na katedře skladby AMU, později jako profesor hudebně teoretických předmětů na katedře hudební vědy filozofické fakulty Karlovy univerzity.
Dílo Vladimíra Sommera náleží k nejzávažnějším plodům české hudební tvorby po roce 1945. Odpovídá autorovu uměleckému naturelu, v němž není místa pro Ihostejnost. Tvorba je mu prostorem k vyjádření palčivosti lidské existence, proto jeho hudba přes intelektuálně promyšlený kompoziční jazyk nese silně expresívní náboj. Svůj hudební názor, korespondující se snahami klasiků 20. století, formuloval již v absolventském Koncertu pro housle a orchestr a moll a ve Smyčcovém kvartetu d moll. Vedle těchto výpovědí introvertního charakteru na poli instrumentálnfch žánrů se však V. Sommer angažoval i v budovatelském úsilí 50. let vytvořením zdařilých masových písní a sborů.
Vrchol Sommerova díla znamená dramaticky vyhrocená a výrazově působivá Vokální symfonie. Je to podobenství o konfliktnosti lidského vědomí, které se klene od obrazu úzkostné noci přes sen o krutosti a ústí do smířlivého pohledu na smrt. Dominuje zde autorův melodický talent, schopnost obdařovat základní struktury hudebního materiálu proměnlivými významy, smysl pro čistotu instrumentace, ale především vypjatá emocionalita. Skladba získala ohlas nejen doma, ale i v zahraničních provedeních. Sommerovo vyvinuté obrazné vidění a dramatický cit z něj činí také úspěšného skladatele filmové hudby.
Charakteristickým rysem autorovy osobnosti byla silná autocenzura, proto pustil na veřejnost poměrně malý počet skladeb. 

 

Dílo

zpět nahoru

ORCHESTRALNÍ SKLADBY

Koncert pro housle a orchestr g moll (1950) SU, o SU 30'
Antigona - předehra k Sofoklově tragédii pro velký orchestr (1957) SU, o SU 13'
Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr (1958). Text: F. Kafka, F. M. Dostojevskij, C. Pavese Panton, o SU 31'
Symfonie pro smyčce (1977) 26'
Sinfonia da requiem (Vokální symfonie č. 2) (1978) pro sóla, sbor a orchestr 28'
Koncert pro violoncello a orchestr (1979) ČHF 30'
Orchestrální suita Princ Bajaja (1970) ČRo 18'

KOMORNÍ SKLADBY

Sonáta pro 2 housle (1948) nebo pro housle a violu Panton 17´
Smyčcový kvartet d moll (1955) SU, o SU, Panton 25'
Klavírní sonáta (1980) 13´
Smyčcový kvartet in h (1981) ČHF 25'

VOKÁLNÍ SKLADBY

Tři ženské sbory (F. Halas, J. Seifert, lidová poezie) 8´ (1948)
Je nám dobře na zemi (F. Hrubin) (1955) 13' Cyklus dětských sborů s průvodem malého orchestru nebo klavíru SU, o SU
Nové jaro, cyklus smíšených sborů (1951 ) ČsR 9'
Čtyři písně pro mezzosoprán a klavir (A. Blok, R. M. 10' Rilke) (1981)

 

 

 
 
osa MK Praha NCHF Bärenreiter Praha